Od železniční stanice Žichovice vede k hradu Rabí přibližně tříkilometrová trasa po žluté turistické značce. K místu míří také cyklotrasa číslo 2084. Samotný areál leží na svažitém, kamenitém terénu se schody, takže návštěva je středně náročná a hrad není plně bezbariérový.
Prohlídka se může zaměřit na palác, věž, nádvoří nebo sklepení. Rabí, ležící mezi Sušicí a Horažďovicemi, je podle Národního památkového ústavu nejrozsáhlejší hradní zříceninou v Čechách. Jeho počátky se spojují s pány z Rýzmberka a první polovinou 14. století, přesné okolnosti vzniku ale nejsou zcela jasné. Hrad proslul také pokročilým obranným systémem, který ve své době patřil k nejvyspělejším v Evropě.
Podzemí obývají netopýři
Rabí není jen místem husitských příběhů a spojení s Janem Žižkou, který tu měl při obléhání přijít o druhé oko. V hradním podzemí přezimují netopýři. Jejich úkryty se sledují od roku 1958 a dlouhodobá pozorování na hradě zaznamenala celkem dvanáct druhů.
Zvířata využívají především sklepy vytesané ve skále. Pravidelně se objevují také v takzvané lednici, malé síni několik metrů pod úrovní horního nádvoří. Stálé podmínky v podzemí jim pomáhají přečkat období, kdy mají nedostatek potravy.
Nejčastěji tu zimuje netopýr dlouhouchý, v některých letech až dvacet jedinců. Pravidelně se vyskytuje také netopýr velký, obvykle v počtu pěti až deseti kusů. V menším množství odborníci zaznamenali například netopýra černého a ušatého. Mezi dřívější nálezy patří i vrápenec malý. V roce 2017 se na Rabí výjimečně objevil vrápenec velký, v Česku velmi vzácný druh. Šlo o zatoulaného jedince z jižnější oblasti rozšíření, nikoli o běžného obyvatele hradního zimoviště.
Geocaching s přírodovědnou stopou
V areálu je od roku 2017 umístěná malá tradiční keška Drákula Rabí. Patří do série S Drákulou v netopýřím světě, která propojuje deset hradů, zámků a klášterů, kde se netopýři skutečně vyskytují. U každé schránky čeká příběhové poselství a otázka o biologii či způsobu života těchto nočních savců.
Kdo najde všech deset původních keší, může z jednotlivých písmen složit tajenku, jejímž řešením je jméno badatele z 18. století. Do konce roku 2024 navštívilo celou sérii téměř třináct tisíc hledačů; tento údaj se vztahuje ke všem keším dohromady, ne pouze k té rabské.
Zimující zvířata potřebují klid
Keška nemá být důvodem k prohledávání uzavřených prostor ani ke vstupu do nepřístupných sklepů. Zimující netopýry může opakované vyrušení připravit o mnoho energie. Během hlubokého zimního spánku jim tělesná teplota klesá přibližně o třicet stupňů a zpomalí se dýchání i srdeční činnost; období nedostatku potravy přečkávají z tukových zásob. Při hledání keše je proto třeba držet se pravidel jejího listingu a netopýry nefotografovat.