V severní části Pustiměře, za kaplí svaté Anny a u hřbitova, zůstalo torzo rotundy svatého Pantaleona. Stavba leží na svahu obráceném k jihovýchodu a je součástí historického sakrálního areálu, v němž se nachází také kostel svatého Benedikta a pozůstatky někdejšího kláštera.
Z rotundy se zachovalo jen obvodové zdivo a části původní konstrukce. Její půdorys ale napovídá, jak vypadala: kruhovou loď doplňovala apsida, hranolová věž a panská tribuna. Podle místních údajů se do kostela mohlo vejít přes dvě stě lidí.
Stáří rotundy není jisté
Národní památkový ústav klade vznik rotundy do první čtvrtiny 12. století. Archeologické nálezy potvrzují, že stála nejpozději v polovině tohoto století. Uvnitř se našly dva stříbrné denáry: jeden pocházel z doby olomouckého údělného knížete Oty II. Černého, který zemřel roku 1126, druhý z období před nástupem Vladislava na knížecí stolec, tedy před rokem 1158.
Nelze však vyloučit ani starší původ. V okolí kostela bylo odkryto šest hrobů a nálezy z pohřebiště připouštějí, že rotunda mohla vzniknout už před koncem 11. století. Spojení jejího založení s knížetem Vratislavem II. a dočasným návratem slovanské liturgie na Moravu je ovšem pouze hypotézou.
Světec s neobvyklým zasvěcením
Patronem rotundy byl svatý Pantaleon, lékař a mučedník z Nikomédie. Jeho kult se šířil hlavně ve východním křesťanském prostředí a tradice jej dodnes spojuje s ochranou nemocných, lékařů a zdravotníků. V českých zemích jde o poměrně neobvyklé zasvěcení.
Jedno z místních vysvětlení spojuje Pantaleona s olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, kterému měl světec pomoci při těžké nemoci. Další možností je, že se na Moravu dostaly Pantaleonovy ostatky. Ani jedna z těchto souvislostí však není spolehlivě doložena.
Od farního kostela ke klášterní kapli
Rotunda původně sloužila jako farní kostel. Roku 1340 založil olomoucký biskup Jan Volek v Pustiměři benediktinský klášter benediktinek a rotunda se stala součástí jeho areálu. Později sloužila jako klášterní kaple.
Listina papeže Bonifáce IX. z 15. září 1395 se vztahuje k udělení odpustků lidem, kteří kapli svatého Pantaleona navštívili. Zároveň připomíná, že v Pustiměři koncem 14. století vznikl nový kostel. Rotunda tak postupně přestala plnit původní farní úlohu, přesto zůstala součástí místního duchovního života.
Co odhalily archeologické výzkumy
Lokalitu zkoumali archeologové už ve 30. letech 20. století, další výzkumy následovaly v 70. letech. Při posledním průzkumu odkryli také mladohradištní pohřebiště. Hroby, mince a stavební pozůstatky společně dokládají, že Pustiměř byla v minulosti významným místem regionu.
V novověku rotunda ztratila sakrální funkci a byla odsvěcena. Roku 1821 ji z větší části zbořili nebo rozebrali. Dnes je torzo nemovitou kulturní památkou a lokalita je zařazena mezi archeologická naleziště první kategorie. Při prohlídce areálu je třeba respektovat hřbitov a církevní prostor a nevstupovat na nestabilní zdivo.