Podél Botiče, přes louky a lesní partie, kolem rybníků i drobných staveb vede síť cest Průhonického parku. Na ploše přesahující dvě stě hektarů se střídají otevřené pohledy do krajiny se stinnými zákoutími. Park proto nepůsobí jako pravidelně uspořádaná zámecká zahrada, ale jako proměnlivá krajina, jejíž podoba vznikala s pečlivým rozmyslem.
Od anglických parků k údolí Botiče
S budováním areálu začal v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, který se po sňatku stal majitelem Průhonic. Při tvorbě se inspiroval anglickými krajinářskými parky i dílem knížete Pücklera-Muskaua. Místo pravidelných záhonů a geometrických os využil členité údolí Botiče a jeho přítoků.
Řeka propojuje tři hlavní rybníky: Podzámecký, Labešku a Bořín. Na procházce se tak mění nejen okolní vegetace, ale i výhledy. Od vody se cesta může stočit do lesa a následně nabídnout pohled na zámek nebo vzdálenější části areálu.
Průhonický park je národní kulturní památkou a od roku 1992 také součástí sériové památky Historické centrum Prahy na seznamu UNESCO. Zapsaná část má rozlohu 211,42 hektaru. UNESCO ji řadí mezi díla světového významu v krajinářské architektuře.
Rododendrony a botanické sbírky
Na jaře a na začátku léta patří k hlavním lákadlům rododendrony. V parku jich roste přibližně 8 000, zastoupených 257 druhy a kultivary. Nejčastěji kvetou v květnu a červnu, přesný termín se však odvíjí od počasí.
Botanické bohatství zahrnuje také dendrologické sbírky domácích i cizokrajných dubů, javorů, smrků, jedlí, borovic, cypřišků a jalovců. Park uchovává jednu z největších světových sbírek kosatců a v Česku významné kolekce pivoněk a denivek.
V centrální části leží alpinum s přírodními skalami vysokými až dvacet metrů. Patří k nejstarším a nejrozsáhlejším areálům tohoto druhu v Evropě a jeho hlavní cesta je přístupná po celý rok. V areálu působí také Průhonická botanická zahrada Botanického ústavu Akademie věd ČR. V sezoně zpřístupňuje mimo jiné sbírky růží, kosatců, pivoněk, denivek a rododendronů.
Zámek a expozice v areálu
Dnešní novorenesanční podobu získával zámek v letech 1889 až 1893 podle návrhu Jiřího Stibrala. Vznikl přestavbami původního středověkého gotického hrádku. V jeho sousedství stojí románský kostel Narození Panny Marie, který připomíná starší historii zdejšího sídla.
Silva-Tarouca prodal zámek i park v roce 1927 československému státu kvůli hospodářským potížím. Dnes v zámku sídlí Botanický ústav Akademie věd ČR, takže jeho interiéry nejsou zpřístupněné jako v běžném prohlídkovém zámku. Návštěvníci ale mohou navštívit expozice věnované historii areálu, jeho zakladateli, zahradnímu umění a introdukci dřevin. Návštěvnické centrum nabízí také 3D model parku a další tematické prezentace.
Rybárna představuje dvě témata: vodní prostředí a fungování ekosystémů a také principy krajinářské kompozice, které souvisejí se zápisem Průhonic na seznam UNESCO. Pro rodiny jsou určené rovněž Česká chaloupka s expozicí o pohádkách natáčených v parku a malé zastavení Wachhaus u rybníka Bořín.
Trasy, doprava a pravidla
Parkem prochází přibližně 25 kilometrů cest. Základní okruh pro první návštěvu měří 2,5 kilometru: vede kolem Podzámeckého rybníka, pod Alpinem k Hlavní vyhlídce a zpět k zámku. Delší procházku lze rozšířit o cestu k rybníkům Labeška a Bořín a klidnější části areálu.
Park je otevřený celoročně a pohyb je povolen po vyznačených trasách. Psi mohou dovnitř na vodítku; zakázané jsou jízda na kolech a koloběžkách, používání dronů, vstup do porostů i koupání v rybnících. Z Prahy se do Průhonic jezdí autobusy ze stanice metra Opatov, autem se dá přijet po dálnici D1 sjezdem Průhonice. Vstupné, otevírací doba i program akcí se mohou měnit.