Koš s občerstvením ze zámecké kavárny a odpočinek na trávě mohou být součástí výletu do Průhonic. Pro piknik ale platí jasné pravidlo: deku lze rozložit pouze na Podalpinské louce. V ostatních částech parku je třeba držet se vyznačených cest.
Káva a jídlo na zámku
Caffé Castello najdete na adrese Zámek 1, přímo v zámeckém areálu. Nabízí kávu, domácí limonády, dezerty i slaná jídla. Podle aktuální nabídky může jít například o polévky, sendviče nebo obědy; k pití bývá také pivo, víno či prosecco. Složení nabídky se může měnit.
Kavárna leží v placeném areálu, takže k její návštěvě potřebujete platnou vstupenku do parku. Občerstvit se můžete během procházky nebo si po domluvě nechat připravit jídlo s sebou.
Piknikový koš na objednávku
Obsah piknikového koše se domlouvá podle nabídky kavárny. Koš i deku si lze půjčit bez poplatku, oproti vratné záloze 1 000 korun. Termín je třeba rezervovat e-mailem na info@caffecastello.cz a při domluvě upřesnit také, co má koš obsahovat.
Provozní doba kavárny není na jejích stránkách uvedena jednotně. Aktuální provoz lze zjistit přímo u obsluhy na telefonu 271 015 129. Sezónně se mění také otevírací doba a vstupné do parku; tyto údaje poskytuje jeho správa.
Louka s pravidly
Průhonický park není volně přístupnou krajinou, kde se lze usadit na libovolném trávníku. Návštěvní řád omezuje pohyb mimo cesty. Výjimku tvoří vyznačená pikniková louka a pobytové trávníky v botanické zahradě; Podalpinská louka je jediným místem v areálu, kde je možné rozložit deku a piknikovat mimo vyznačené cesty.
Odpadky patří do koše, případně je lze odevzdat v piknikovém koši zpět kavárně. Dodržování pravidel pomáhá chránit historickou krajinu parku.
Zahrada založená v roce 1885
Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca v roce 1885. V údolí Botiče vytvořil krajinářské dílo s domácími i cizokrajnými dřevinami, které se rozkládá na více než 211 hektarech. Park je součástí světového dědictví UNESCO a spolu se zámkem také národní kulturní památkou.
Zámek vznikl přestavbami středověkého gotického hrádku. Po klasicistních úpravách zahájených po roce 1800 získal v letech 1889 až 1893 novorenesanční podobu podle návrhu architekta Jiřího Stibrala.