Průhonický zámek nabídne v neděli 16. května 2027 od 17 hodin komorní koncert Jana Nováka a Miroslava Sekery. Houslista a klavírista mají v Rytířském sále zahrát výběr z tvorby Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a Johanna Strausse. Vystoupení je součástí cyklu Zámecká hudební setkání 2026/2027.
Koncert se odehraje v prvním patře Velkého zámku, v reprezentativním historickém prostoru, který dnes slouží hlavně jako konferenční centrum a místo pro krátkodobé pronájmy. Pro veřejnost tak jde o jednu z příležitostí nahlédnout do části zámku, která nebývá běžně volně přístupná.
Novorenesanční podoba Rytířského sálu
Interiér Rytířského sálu připomíná několik známých architektonických motivů. Okna odkazují na Starou sněmovnu Pražského hradu, protější průčelí zdobí lunetová římsa s malovanými šlechtickými erby. K dalším výrazným prvkům patří sgrafitová rustika a stupňovité štíty.
Průhonický zámek vyrostl přestavbou středověkého gotického hrádku. Jeho rozsáhlá novorenesanční úprava se uskutečnila v letech 1889 až 1893 podle návrhu architekta Jiřího Stibrala. Na výzdobě pracovali také sochař Celestýn Klouček a malíř Hanuš Schwaiger. K jejich dílům v areálu patří Schwaigerova freska svatého Jiří Drakobijce z roku 1892 a Kloučkova socha svatého Huberta.
Housle od Františka Kříže a klavírní úspěchy
Jan Novák začal studovat housle v šesti letech na Mladoboleslavské hudební škole. Nyní pokračuje na Pražské konzervatoři ve třídě profesora Jiřího Fišera. Na Mezinárodní hudební soutěži Pražského jara získal druhé místo a v roce 2023 zvítězil na Akademii Václava Hudečka v Luhačovicích.
Jako sólista vystoupil mimo jiné s Prague Philharmonia, Jihočeskou filharmonií a Severočeskou filharmonií Teplice. Hraje na housle od Františka Kříže z roku 1934.
Miroslav Sekera se klavíru věnuje od tří let. V dětství studoval také housle, později se však zaměřil výhradně na klavír. Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze absolvoval v roce 1999 jako její nejúspěšnější student. O tři roky později zvítězil na Mezinárodní soutěži Johannese Brahmse v rakouském Pörtschachu a první cenu získal také v Chopinově soutěži v Mariánských Lázních.
Sekera vystupoval například ve vídeňském Konzerthausu a Musikvereinu, v Kennedyho centru ve Washingtonu i v tokijském Opera City Concert Hall.
Hudba v krajinářském areálu UNESCO
Průhonický zámek a park jsou národní kulturní památkou a součástí světového dědictví UNESCO. Park založil Arnošt Emanuel Silva-Tarouca v roce 1885 po svatbě s Marií Antonií Gabrielou, dědičkou průhonického panství.
Areál zabírá přibližně 211 hektarů a využívá členité údolí Botiče a jeho přítoků. Mezi volně komponovanými porosty vedou cesty kolem luk, rybníků a potoků; objevují se také průhledy k výrazným dominantám. Park proslul sbírkami rododendronů, pivoněk a dalších domácích i cizokrajných rostlin. Vyhlídková terasa nad Podzámeckým rybníkem patří k jeho zajímavým místům.
V přízemí západního křídla zámku je stálá expozice o historii panství, rodu Silva-Tarouca, přestavbě zámku a vzniku parku. Mimo expozice a návštěvnické centrum není zámek běžně přístupný.
Koncert se koná na adrese Zámek 1, Průhonice. Vstupenky jsou dostupné přes GoOut nebo na pokladně Obecního úřadu Průhonice; uváděná cena se pohybuje přibližně mezi 600 a 650 korunami. Přesný program, délka koncertu a režim vstupu do areálu se mohou změnit. Vstupné do parku se platí zvlášť a při běžném květnovém režimu bývá otevřen od rána do večera.