V Myšenci, místní části Protivína, se za hradními pozůstatky nevydáte na samostatný kopec ani k výrazné zřícenině. Zbytky někdejšího sídla jsou rozptýlené v běžné zástavbě: část zdiva se stala součástí usedlostí a další fragmenty se nacházejí na jejich dvorech. Při procházce obcí je proto potřeba vnímat nejen jednotlivé kameny, ale i podobu terénu a domů.
Hrad pro krále a jeho hosty
Hrad vznikl po polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Roku 1273 je doložen zdejší pobyt českého krále: v Myšenci tehdy vydal listinu pro vyšebrodský klášter.
Stavba stála na mírném návrší ve svahu, což jí neposkytovalo zvlášť výhodnou obrannou polohu. Její význam se proto spojuje spíše s reprezentací panovníka a diplomatickými jednáními než s dlouhodobou obranou při obléhání. Hrad připomíná prostředí, kde král přijímal hosty a řešil důležité záležitosti.
Rozměrný areál bez souvislé zříceniny
Půdorys hradu měl téměř čtvercový tvar, přibližně 71 × 73 metrů. Areál obepínal parkán, jehož zbytek je nejzřetelnější na severní straně. Z vnitřních budov se dochovaly části dlouhého palácového křídla.
Patra paláce prosvětlovala především hrotitá okna s kružbami. Budova měla teplovzdušné vytápění a také roubené komory; součástí hradu byla rovněž rozměrná kaple s polygonálním závěrem. Dnes ale jednotlivé fragmenty netvoří souvislý celek a návštěvník tu neuvidí jasně vymezený areál ani hradní siluetu.
Po smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 hrad přišel o své původní využití a začal chátrat. V roce 1685 se o něm mluvilo jako o královském „jagerhausu“, tedy loveckém domě. Později se rozšířil mylný výklad, že jde o pozůstatky kláštera. Stopy hradu postupně splynuly s vesnickou zástavbou.
Procházka mezi památkou a soukromými domy
Myšenec je významnou archeologickou lokalitou a územím s archeologickými nálezy I. kategorie. Prácheňské muzeum zde provedlo archeologický výzkum v roce 1996. Areál je v soukromém vlastnictví a jednotlivé části mohou mít odlišný režim. Nejde o běžně přístupný hrad s pokladnou, jednotným vstupem a prohlídkovou trasou, proto je třeba respektovat soukromé pozemky, dvory i označení vlastníků. Bez výslovného svolení se nevstupuje do objektů ani na zdivo či do stavebně nejistých míst.
V sousedství hradu stojí kostel sv. Havla. Jde o samostatnou historickou památku a podle obecních údajů vznikla jeho sakristie patrně už v poslední čtvrtině 12. století.
Blanice, cyklotrasa a Myšenecká slunce
Myšenec leží v krajině kolem řeky Blanice a prochází jím naučná stezka Blanice. V okolí lze pokračovat také po naučné stezce Myšenecká slunce. Územím vede cyklotrasa 1146, která spojuje mimo jiné Písek, Protivín, Myšenec, Klokočín a Maletice.
Nedaleká přírodní památka Myšenecká slunce chrání drobný žulový výchoz s vějířovitými shluky černého turmalínu. Má přibližně 16 metrů čtverečních a patří k nejmenším přírodním památkám v Česku.