Kněhyně leží v centrální části Národní přírodní rezervace Kněhyně–Čertův mlýn. Na její vrchol se nesmí po celý rok: zákaz není jen dočasným omezením pro určitou sezonu. Výletníci ale mohou využít značené trasy v okolí a poznat zdejší horskou přírodu i krajinu poznamenanou sesuvy.
Výlet vede kolem chráněného vrcholu
Po značených cestách lze dojít například do Kněhyňského sedla a odtud pokračovat směrem k Čertovu mlýnu, Pustevnám nebo Martiňáku. Jednou z možností je naučná stezka Čertův mlýn, která vede z Pusteven k masivu Čertova mlýna a dál k Martiňáku. Je dlouhá přibližně sedm kilometrů, má devět zastavení a věnuje se přírodě, pseudokrasu, sesuvům i partyzánské historii.
Samotná Kněhyně měří zhruba 1 257 metrů a je třetí nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Její vrcholové partie zůstávají zachovalé a odlehlé, proto zde ochrana přírody dostává přednost před možností vystoupat na nejvyšší bod a pořídit si vrcholovou fotografii.
Území pro přirozený horský les
Národní přírodní rezervace Kněhyně–Čertův mlýn byla poprvé vyhlášena v roce 1989. Podle aktuálních údajů má rozlohu 197,6907 hektaru a zasahuje do katastrů Čeladné a Prostřední Bečvy. Předmětem ochrany je mimo jiné reliéf a přirozené ekosystémy vrcholových částí Beskyd.
V rezervaci rostou horské smrčiny a bučiny s jeřábem ptačím, papratkou horskou nebo vzácným omějem tuhým moravským. Žije tu také datlík tříprstý, strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, jeřábek lesní a čolek horský. Významné je území i pro tetřeva hlušce, který zde nachází vhodné podmínky k hnízdění.
Tetřevům prospívají řídké lesy ve vyšších polohách, kde zůstávají popadané stromy a přirozený kryt. Rušit je mohou lidé, kteří opustí značené trasy, stejně jako lyžaři a skialpinisté vyhledávající neprojetý terén. V okolí se může objevit také rys nebo medvěd, běžné setkání s nimi ale návštěvníky nečeká.
Proč je vstup na Kněhyni zakázaný
V národní přírodní rezervaci je vstup mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody zakázán. Na vrchol Kněhyně žádná taková turistická cesta nevede, a výstup tam proto není povolen. Porušení zákazu může být přestupkem s pokutou až 10 000 korun; při poškození chráněného území, jeho vybavení nebo jeskynních útvarů mohou být následky přísnější.
Hranici rezervace v terénu označují informační tabule a červené pruhy na stromech. Orientovat se jen podle mapy nebo vyšlapané pěšiny nestačí: neoficiální stezky mohou vést do míst citlivých pro živočichy i nestabilní svahy a pseudokrasové dutiny.
Skály, jeskyně a proměny svahů
Širší okolí je zajímavé také geologicky. Vrstvy pískovců a jílovců, typické pro flyšové podloží, narušily tektonické pohyby. Vznikly tak pukliny, dutiny, jeskyně i sesuvy. Nejznámější je Kněhyňská jeskyně, která leží mimo vlastní rezervaci a je samostatnou přírodní památkou. Starší údaje uvádějí její délku kolem 280 metrů a hloubku Kněhyňské propasti 57,5 metru. Do jeskyní není vhodné vstupovat bez oprávnění ani překonávat zábrany.
Na Čertově mlýně se nachází skalní útvar zvaný Čertův stůl. Podle jedné výkladové verze jde o přírodní seskupení balvanů, lidové pověsti v něm naopak vidí pozůstatek megalitické stavby. Tato představa však zůstává hypotézou, nikoli doloženým historickým faktem.
Vývoj Kněhyně za posledních 252 let zkoumali geomorfologové Ostravské univerzity. Využili letokruhy, terénní mapování, meteorologické záznamy i historické prameny a spojili změny povrchu a pohyby svahů hlavně s nadprůměrnými srážkami, přívalovými dešti a rychlým jarním táním. Partyzánskou minulost v sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem připomíná pomník 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky, zbytky bunkru a pomníček Růženy Valentové.