Divadelní představení, koncert nebo program pro děti – to vše se odehrává v prostějovském Národním domě na Vojáčkově náměstí 218/1. Historickou budovu navrhl Jan Kotěra a její divadelní část od roku 1992 provozuje Městské divadlo v Prostějově. Návštěva kulturní akce umožní poznat nejen sál, ale také interiéry domu, který byl od počátku zamýšlený jako živé centrum města.
Divadlo, společenské sály i restaurace
Národní dům měl Prostějovu nabídnout zázemí, které ve městě chybělo: vedle divadla také přednáškové a společenské sály, restauraci, kavárnu a prostory pro spolkový život. Na jeho vzniku se podílelo stavební družstvo usilující o důstojné centrum českého společenského života. Významným impulzem byl finanční odkaz Karla Vojáčka, prvního českého starosty Prostějova, a jeho manželky.
Stavět se začalo v roce 1906 a práce skončily v listopadu následujícího roku. Slavnostní otevření se konalo 30. listopadu a 1. prosince 1907. Dům tvoří tři propojené části: divadelní křídlo, prostřední úsek s restaurací a přednáškovým sálem a část určená spolkovému životu.
Divadelní sál nabízí 513 sedadel, s přístavky se kapacita zvyšuje na 532 míst. V programu Městského divadla jsou představení, koncerty i další akce včetně dětských programů. Rozsah přístupných prostor se může podle konkrétní události lišit; komentované prohlídky a dny otevřených dveří se pojí se zvláštními kulturními nebo městskými programy.
Kotěrův návrh a umělecká výzdoba
Architektura stavby stojí na rozhraní secese a rané moderny. Kotěra navrhl nejen její vzhled, ale promyslel také uspořádání jednotlivých částí a jejich provozní vazby. Charakter domu dotváří spolupráce architekta s výtvarníky a řemeslníky.
Jan Preisler vytvořil panneau ve vestibulu, František Kysela se podílel mimo jiné na podobě salonků a prosceniových lóží. Sochařskou výzdobu zastupují díla Stanislava Suchardy, Bohumila Kafky a Karla Petra. Petr navrhl figurální prvky kandelábru a krbu v restauraci. Kafovy reliéfy jsou také součástí pomníku manželů Vojáčkových před východním průčelím. Pomník, který navrhl znovu Kotěra, vznikl v roce 1910 a připomíná příběh zrodu Národního domu. Budova s Vojáčkovým náměstím tak tvoří celek propojující architekturu a místní paměť.
Obnova domu po zásazích minulosti
Národní dům patří k významným stavbám české architektury počátku 20. století. Navzdory pozdějším úpravám si zachoval autentickou podobu v hmotě, převážné části dispozice, prvcích i detailech. Současné interiéry se však od těch z doby otevření v některých ohledech liší.
Za druhé světové války zasáhla budovu necitlivá přestavba, především v divadelním traktu. Zmizela podstatná část secesní výzdoby, včetně některých štuků, velkých osvětlovacích kandelábrů, mosazných svítidel a vitráží. Následovaly větší rekonstrukční práce v letech 1956 až 1969 a další obnova zahájená v roce 1985. Zásadním krokem se stal Program záchrany kulturní památky Národního domu v Prostějově z roku 1995.
V letech 2019 až 2023 se restaurovaly vitráže ve vestibulu a divadelním sále. V srpnu 2023 byla dokončena také obnova osmi menších vitráží v lunetách; podle města jsou tak nyní obnoveny všechny vitráže v budově. V letech 2022 a 2023 se pracovalo rovněž na malbách v Kyselových saloncích a na dřevěném obložení přednáškového sálu.
S Národním domem je spojen také Wolkrův Prostějov. Od roku 1957 se zde každoročně konají soutěžní přehlídky uměleckého přednesu.