Při procházce prostějovským Pernštýnským náměstím se vyplatí zastavit u zámku a prohlédnout si jeho fasádu zblízka. Mezi okny a pod střechou se střídají ornamenty, postavy a historické motivy, které z budovy dělají obrazovou mapu Hané. Sgrafita navrhl malíř Jano Köhler; spojují místní tradice s heraldikou a příběhy z českých dějin.
Najdete tu Hanačku s přeslicí, krále Ječmínka, knížete Svatopluka, erby Pernštejnů a Lichtenštejnů i kravařského štítonoše. Nechybějí rostlinné a psaníčkové vzory ani dvoje sluneční hodiny. Některé detaily se pojí s místními historkami, které při prohlídce fasády dodávají obrazům osobnější rozměr.
Z obranné stavby šlechtickým sídlem
Prostějovský zámek je kulturní památkou a stojí v historickém centru města. Jan IV. z Pernštejna ho nechal v letech 1522 až 1526 vybudovat jako součást městského opevnění. Vratislav II. z Pernštejna pak mezi lety 1568 a 1572 objekt přestavěl na reprezentativní panské sídlo. Z této doby pochází také cenný kamenný vstupní portál.
Čtyři křídla zámku obklopují obdélníkové nádvoří. Budova však zažila i méně vznešené období: během třicetileté války utrpěla škody a roku 1643 ji vypálila švédská vojska. Později už nesloužila jako hlavní šlechtické sídlo. Využívala se jako sýpka, skladiště či správní objekt a byla v ní také věznice, v 18. století mimo jiné židovské vězení.
Ke změně došlo ve druhé polovině 19. století, kdy zámek získala rodina Chmelařových a zřídila v něm kulturní centrum. Roku 1893 stavbu koupil prostějovský úvěrní spolek Záložna a zastavárna. Následovala rozsáhlá obnova a novorenesanční úpravy, jejichž součástí byla Köhlerova výzdoba.
Ječmínek, mušketýr a sluneční hodiny
Jano Köhler se narodil v Brně, Prostějov se ale stal jedním z jeho důležitých pracovních i osobních působišť. Město si oblíbil a podle regionálních materiálů se sem vracel po celý život; považoval je téměř za svůj druhý domov.
Mezi výjevy na zámku patří Honění krále Ječmínka. Podle prostějovského podání do něj malíř zakomponoval i sám sebe: jako mušketýra s vysokým kloboukem. K jedněm ze slunečních hodin se zase váže historka o radním záložny a pekaři Slukovi, který měl dohlížet na Köhlerovo pracovní tempo. Jde o místní vyprávění, nikoli o jednoznačně doložené skutečnosti.
Novodobá výzdoba v historickém stylu
Sgrafita mohou působit jako pozůstatek renesanční výzdoby, vznikla však až při obnově zámku na přelomu 19. a 20. století. Jejich datace se uvádí různě, bezpečně je lze zařadit přibližně do let 1900 až 1906. Sgrafito se vytváří vyškrabáváním kresby z vrchní vrstvy omítky, takže se odkryje barevně odlišná spodní vrstva.
Restaurátorské průzkumy ukázaly, že původní barevnost fasády nebyla totožná s dnešní. Povrch byl nejprve oranžový až červený díky použití okru; žlutý okr přišel na řadu až při rekonstrukci v roce 1959. Obnova zahrnovala také kamenné krakorce, ostění a římsy. Pod stříškou arkýře se navíc našly fragmenty původních Köhlerových sgrafit.
Další Köhlerovy stopy v Prostějově
Zámek je nejvýraznější, ne však jedinou připomínkou umělce ve městě. Tematický okruh Po stopách Jano Köhlera zahrnuje také domy známé jako Hanačka, U Tří zajíců a U Zlaté studny, Vrlův nájemní dům nebo dům U Měsíčka. Köhlerovu tvorbu připomínají rovněž kostely Povýšení svatého Kříže a svatých Cyrila a Metoděje.
V interiéru zámku jsou k vidění renesanční místnosti, taneční sál a kancelář ředitele záložny a zastavárny s dřevěným obložením a nábytkem od Emanuela Pelanta. Rozšířený prohlídkový okruh přidává výklad o exteriéru a detailech sgrafit. Koná se tu také výstava Prostějovské stopy Jano Köhlera a další kulturní akce. Zámek najdete na adrese Pernštýnské náměstí 176/8; součástí pohledu na areál je i dochovaný příkop, který připomíná jeho někdejší obrannou funkci.