Vypadnout.cz
ven · za zážitkem · někam
Proseč

V Proseči se otevře dýmkařská dílna. Uvidíte řemeslo s tradicí pěti generací

V sobotu 26. září 2026 se v Proseči otevře návštěvníkům dílna Stanislava Bati, kde dýmky vznikají ručně z různých druhů dřeva i briáru. Od 10 do 17 hodin nabídne ukázky výroby, povídání o místní tradici a setkání s pamětníky.

Publikováno
31. srpna 2026, 05:38
Kdy
26. 9. 2026
Kde
Na Ručičce 7, 539 44 Proseč

Rodinná dýmkařská dílna Stanislava Bati v Proseči se v sobotu 26. září 2026 na jeden den otevře veřejnosti. Na adrese Na Ručičce 7 se od 10 do 17 hodin představí práce, která v regionu navazuje na několik generací výrobců dýmek. Vstup bude volný a na místě má být také občerstvení.

Návštěvníci uvidí výrobu přímo v dílně a seznámí se s materiály i jednotlivými fázemi zpracování. Program doplní vyprávění o historii dýmkařství na Prosečsku, setkání pamětníků a připomínka dalších profesí, bez nichž se výroba dýmek v minulosti neobešla.

Baťa navazuje na pátou generaci dýmkařů

Stanislav Baťa pochází z Proseče, kde se narodil v roce 1966. K vlastní výrobě dýmek se dostal v roce 2002 a pokračuje v rodinné tradici. Zkušenosti čerpal od své matky, která pracovala v rodinné dílně, také od pamětníků z Proseče a okolí. Dodnes používá některé nástroje po dědečkovi a kování z dílny svého otce, jenž byl pasířem.

Národní ústav lidové kultury ho řadí k páté generaci dýmkařů v rodině. Jeho práce představuje návrat k ručnímu a domáckému způsobu výroby, který býval v kraji běžný. Za uchovávání řemesla obdržel v roce 2024 titul Nositel tradice Pardubického kraje. V září 2025 k němu přibyl celostátní titul Nositel tradice lidových řemesel v oboru tradiční výroba dýmek.

Od olše po briár

Materiál výrazně ovlivňuje podobu každé dýmky. Používá se například olše, hrušeň, lípa, bříza nebo jabloň. Další možnost představuje kořen vřesovce, označovaný jako briár či bruyère, který se dováží z Řecka. Každý druh dřeva má vlastní kresbu i vlastnosti a výrobce jim musí přizpůsobit výsledný tvar.

Na jednom kusu se postupně uplatňuje soustružení, broušení, pemzování, barvení, lakování a leštění. Podle provedení přichází na řadu také kování, akrylát nebo rohovina. U zakázkových dýmek se mohou objevit vyřezávané motivy, třeba lidská hlava. Každý výrobek tak vzniká jako samostatný kus, v němž se spojuje představa řemeslníka s konkrétní kresbou použitého dřeva.

V rozhovoru z roku 2020 Baťa popsal, že dýmku během práce vezme do rukou nejméně dvanáctkrát. Celý proces tehdy přirovnal k přibližně 21 dnům práce, do nichž se promítá také schnutí a další technologické prodlevy. Doba se ale mění podle typu a náročnosti konkrétní dýmky.

Prosečské dýmky putovaly do celého světa

Kořeny místního dýmkařství sahají podle historie firmy BPK do roku 1842. Tradice spojuje jeho začátek s Antonínem Pešinou a Filipem Švecem z nedalekých Pasek. Ti se měli s výrobou seznámit v Kladsku a po návratu ji začít provozovat doma.

V průběhu 19. století se řemeslo rozšířilo nejen v Proseči, ale také v Záboří, Pasekách, Martinicích a Podměstí. K dýmkařům se přidávali pasíři, soustružníci a řezbáři. Nezbytní byli i bakuláři, kteří vyhledávali a dobývali olšové pařezy s výraznou kresbou vhodnou pro další zpracování.

Po roce 1880 vznikla dílna Bernarda Kopperleho. Pracovalo v ní přibližně třicet dělníků a její výrobky se prodávaly po celém Rakousku-Uhersku. Roku 1905 se podnik změnil v továrnu s parním strojem. Později do výroby pronikl briár a přibyly frézovací stroje. Na konci 30. let 20. století se v regionu vyrábělo asi 500 typů dýmek a podílelo se na tom více než 600 řemeslníků.

Po roce 1950 se produkce dýmek z celého tehdejšího Československa soustředila do Proseče. Domácká výroba téměř zmizela a udrželo ji jen několik výrobců selských dýmek. Průmyslová produkce dosáhla nejvyšší úrovně v 70. letech, kdy se ročně vyrábělo zhruba milion dýmek. Většina z nich mířila na zahraniční trhy.

Tři místa, tři pohledy na místní tradici

Baťova dílna není stejným místem jako továrna BPK ani Muzeum dýmek. BPK v Podměstské nabízí po předchozím objednání komentovanou prohlídku průmyslové výroby. Muzeum dýmek na náměstí Dr. Tošovského se zaměřuje na vývoj řemesla od 19. století do současnosti a vystavuje historické nástroje i dýmky z různých materiálů a částí světa.

Muzeum sídlí v památkově chráněném roubeném domě čp. 61 z první poloviny 18. století. Stavba přežila požár Proseče v roce 1868. Expozice připomíná také dýmky slavných osobností, filmové rekvizity a takzvaný Malý Prosečský Louvre.

Program dne otevřených dveří u manželů Baťových se ještě může změnit. Pro individuální návštěvu dílny mimo tuto akci je podle zveřejněných údajů potřeba předchozí domluva.