Na náměstí v Proseči stojí roubený dům, který jako jeden z mála přečkal požár z roku 1868. Dnes v něm sídlí Muzeum dýmek. Jeho expozice vypráví nejen o výrobě kuřáckých potřeb, ale také o místním životě, historii domu a lidech spojených s Prosečí.
Roubený dům s několika životy
Památkově chráněné stavení s číslem popisným 61 pochází z první poloviny 18. století. Podobné domy kdysi tvořily část náměstí, většinu z nich však zničil požár v roce 1868 nebo je později vystřídaly zděné budovy. V domě, který dnes hostí muzeum, se bydlelo až do roku 1955.
V roce 1961 vznikla v obytné části pamětní síň. Hospodářské prostory se změnily na Muzeum dýmek v roce 2007 a expozice se rozšířila o deset let později. Roubená světnice přibližuje každodennost regionu prostřednictvím dobových předmětů, nástrojů na zpracování lnu, malovaných skříní i nádob a výrobků ze zaniklých místních skláren.
Řemeslo, které zaměstnávalo stovky lidí
Dýmkařství se na Prosečsku rozvíjelo od 19. století a na začátku 20. století už se zde vyrábělo průmyslově. V roce 1920 působilo v Proseči a Záboří šest továren, které zaměstnávaly přibližně 400 lidí. V roce 1945 bylo ve městě 18 dýmkařských podniků a místní společenstvo sdružovalo asi 120 členů.
Po druhé světové válce nastal zlom: v letech 1948 až 1953 byly továrny znárodněny a většina z nich zanikla. Výroba ale v regionu pokračovala. Ke konci 70. let se podle údajů muzea vyráběl zhruba milion dýmek ročně, přičemž většina produkce směřovala na export. Dýmky se v Proseči vyrábějí dodnes a sídlí zde firma BPK.
Od místních výrobků k dýmkám z celého světa
Expozice sleduje prosečskou produkci od 19. století do současnosti a doplňuje ji dýmkami z různých koutů světa. Návštěvníci uvidí předměty z hlíny, kovu, porcelánu i meršánu a mohou porovnat, jak rozmanité podoby toto řemeslo získalo.
Novější část představuje dýmku také jako umělecký a kulturní motiv. Patří do ní Malý Prosečský Louvre, dýmky známých osobností i exemplář spojený s filmem Hobit. Sbírka tak vedle užitkových předmětů ukazuje i jejich místo ve veřejném životě a populární kultuře.
Osobnosti spojené s Prosečí
Muzeum připomíná také lidi, jejichž životy se propojily s městem. Mezi nimi jsou spisovatelka Teréza Nováková, Thomas a Heinrich Mannovi nebo architekt Alois Metelák. Pobyt Thomase Manna v Proseči v roce 1937 dokládá filmový záznam.
Budova i sbírky patří městu Proseč, provoz zajišťuje Mikroregion Maštale. Městský zpravodaj v roce 2025 informoval, že muzeum získalo oficiální uznání jako muzeum. Najdete ho na náměstí Dr. Tošovského 61; expozicí provází audioprůvodce namluvený Petrem Pospíchalem, Zdeňkem Horákem nebo Lukášem Cigánkem. Otevírací dobu a možnost návštěvy je třeba před cestou ověřit přímo u muzea.