V Příšovicích se za lidovou architekturou nemusíte vydávat za brány muzea. Historické usedlosti stojí mezi běžnými domy a připomínají, jak v Pojizeří vypadala venkovská hospodářství. Nejvýraznější trojici tvoří Bičíkův statek čp. 11, Holánův statek čp. 23 a Maškova chalupa, známá také jako Maškův statek čp. 3.
Jejich podoba se liší, spojuje je však roubené obytné části, patra podepřená podstávkami a dlouhé pavlače. K nim se přidávají zděné hospodářské prostory, stodoly, brány nebo zdobené lomenice. Při procházce tak lze sledovat nejen jednotlivé stavební detaily, ale i někdejší uspořádání usedlostí.
Bičíkův statek s branou z roku 1804
Bičíkův statek patří k nejvýznamnějším příšovickým památkám a chráněným nemovitým objektem je od roku 1958. Podle regionálních údajů mohl na tomto místě stát už před rokem 1600. Současný areál zahrnuje roubenou obytnou část, zděný hospodářský trakt s klenutými chlévy, roubené patro přístupné z pavlače i roubenou stodolu, jejíž vznik se klade na přelom 18. a 19. století.
Pozornost přitahuje také zděná brána s datací 1804. Celek ukazuje, jak byly na statku propojené obytné a hospodářské části: vedle domu tu měly své místo chlévy, stodola, sýpka i vstup do areálu.
Posledním hospodářem byl Václav Bičík. V roce 1984 prodal statek obci Příšovice; pozemky, které k němu patřily, přešly do obecního vlastnictví o patnáct let později. O další osud usedlosti se tak postarala také místní samospráva. Případnou prohlídku statku je třeba řešit s obcí, protože starší údaje o návštěvním režimu nemusejí být aktuální.
Holánův statek zachránili před demolicí
Nejstarší zmínka o Holánově statku pochází z roku 1559, kdy je jako jeho majitel uváděn Jiří Nohýnek. S menší přestávkou na něm zhruba tři století hospodařil rod Žďárských. Současné pojmenování se odvozuje od Emila Holána, který usedlost převzal jako hospodář v roce 1922.
Obytný dům vznikl přibližně kolem roku 1800. Jeho přední část je roubená, zatímco zadní hospodářský trakt je zděný. Roubené patro podpírají české podstávky, typický prvek zdejší stavební tradice.
Ve druhé polovině 20. století usedlosti hrozila demolice kvůli výstavbě panelového sídliště. Zachránit se podařilo samotný dům, nikoli celý areál: stodola, zahrada i polnosti zanikly. Dnes je statek v soukromých rukou a mezi jeho tradiční podobou a poválečnou zástavbou vzniká výrazný kontrast.
Maškova chalupa s lomenicí a šindelovým kabřincem
Maškova chalupa, uváděná také jako Maškův statek, pochází patrně z první třetiny 19. století. Na pavlači se dochovala datace 1818. Stabilní katastr z roku 1843 zachycuje usedlost jako trojstranný statek se špýcharem nebo výměnkem a stodolou.
Patrový roubený dům má uprostřed klenutou síň, zděné chlévy a dlouhou pavlač. Mezi výrazné detaily patří profilované podstávky a lomenice zakončená šindelovým kabřincem. Objekt se dochoval v autentickém stavu včetně zbytků původního otopného zařízení a je veden jako nemovitá kulturní památka.
Procházka mezi starou a novou zástavbou
Historické domy v Příšovicích doplňuje také bývalá kovárna Šťastných čp. 40, která je rovněž nemovitou kulturní památkou. Obec uvádí celkem pět státem chráněných historických objektů; další zdokumentované stavby zachycuje památková evidence.
Usedlosti leží v zastavěné části obce a některé jsou soukromým majetkem. Při prohlídce proto zůstávejte na veřejných komunikacích a na soukromé pozemky vstupujte jen se svolením. Příšovice mohou posloužit také jako výchozí bod pro pěší nebo cyklistické výlety v Pojizeří, například směrem k vodním plochám Malý a Velký Písečák.