Hrad Přimda stojí na skalnatém hřebeni nad stejnojmenným městem v Českém lese. K jeho zřícenině se dá dojít od parkoviště u Horského hotelu Kolowrat po trase dlouhé přibližně 720 metrů. Cesta však stoupá asi o 110 metrů; podobně krátký, ale strmější výstup vede také z náměstí v Přimdě.
Na místě návštěvníky zaujme především mohutná románská obytná věž. Přimda patří k nejstarším dochovaným kamenným hradním stavbám v Čechách a její poloha připomíná někdejší význam pevnosti na západní hranici země.
Hrad s nejasným začátkem
O původu Přimdy není mezi historiky shoda. Kosmova kronika píše o hradu, který měli v roce 1121 v této oblasti postavit Němci a který poté získal český kníže Vladislav I. Není ale jisté, zda se zpráva vztahuje právě k dnešnímu hradu. Za nejstarší důvěryhodnou písemnou zmínku se proto pokládá až rok 1126. Tehdy měl kníže Soběslav I. Přimdu přestavět společně s Tachovem a Zhořelcem.
Za zakladatele bývá někdy označován bavorský markrabě Děpold II. z Vohburgu, pro tuto domněnku však chybějí přesvědčivé důkazy. Podle památkových odborníků mohl hrad založit český panovník jako pohraniční pevnost. Jeho umístění každopádně umožňovalo kontrolovat cestu z Prahy a Plzně do Horní Falce i jednu z větví norimberské obchodní trasy, kde se vybíralo clo.
Strážní místo i vězení pro panovníky
Ve 14. století spravovala Přimda přibližně patnáct chodských vesnic. Jejich obyvatelé hlídali hranici a drželi stráž. Hrad byl také správním centrem přimdeckých manství, jejichž držitelé měli vojenské povinnosti.
Vedle ochrany obchodní cesty sloužila Přimda jako státní vězení. Budoucí kníže Soběslav II. tu byl vězněn v letech 1148–1150 a znovu v období 1161–1173. V roce 1249 zde několik týdnů až měsíců pobýval také Přemysl Otakar II., kterého na hrad poslal otec Václav I. po neúspěšné vzpouře.
Pevnost čelila i útokům. Roku 1336 proniklo bavorské vojsko přes její vnější opevnění. Hradní posádka zapálila dřevěné části hradeb a budov a útočníci nakonec kvůli ohni a kouři odtáhli.
Posádka, která vyrážela loupit
Po roce 1406 získal hrad Boreš z Rýzmburka. Jeho správce Tista se souhlasem svého pána organizoval výpravy ozbrojenců, kteří místo ochrany okolí sami přepadali a plenili. Nájezdy podle historických podkladů zasahovaly až na Berounsko.
Královská moc proti hradní posádce zasáhla roku 1416. V hospodě pod hradem tehdy zajali třicet ozbrojenců a v Praze je oběsili. Rýzmburkové se však králi dál stavěli na odpor. Jejich působení ukončilo až obléhání Přimdy královským vojskem v roce 1418, po němž se posádka vzdala.
Od těchto doložených událostí je třeba odlišovat pověst o obru Lokim. Podle folkloru přepadal kupce a vypaloval vesnice, příběh ale není dokladem skutečných činů. Historicky doložené loupeživé výpravy se vztahují k období let 1406 až 1418.
Románská věž a prohlídkový okruh
Hranolový donjon je postavený z lomového kamene a zvenčí obložený žulovými kvádry. Dochovala se v něm okna, zbytky původního krbu, vězeňská cela i prevét, tedy středověký hradní záchod. Prohlídka bez průvodce vede spodním a horním nádvořím a přístavkem s prevétem. Věž byla obnovována v letech 2000 až 2011; Přimda je národní kulturní památkou.
V 16. století si hrad rozdělili bratři Adam a Jindřich ze Švamberka. Přimda tehdy chátrala a Chodové si stěžovali na její špatný stav i na nehospodárné nakládání s prostředky určenými na opravy. Roku 1609 už se o hradu píše jako o pustém, zbořeném a opuštěném. Další škodu způsobila bouře: po zásahu bleskem se v roce 1711 zřítila jihozápadní část obytné věže.
Výstup lze spojit s Hradní naučnou stezkou. Okružní trasa měří zhruba 3,1 kilometru a má deset informačních tabulí a sedm interaktivních prvků. Z hradu se otevírá výhled do krajiny Českého lesa. Návštěvní údaje i provozní doba se mohou měnit.