Masopust v Příčovech není jen průvodem pro diváky. Tučný čtvrtek tu každoročně spojuje místní obyvatele při maškarách a vepřových hodech. K obci na Sedlčansku se váže také mimořádný gastronomický rekord: v roce 2001 tu řezník Jaromír Dvořák s přibližně třiceti pomocníky připravil tlačenku dlouhou 27 metrů a 11 centimetrů. Podle regionálních a mediálních zpráv se zapsala do české knihy rekordů.
Průvod masek a vůně zabijačky
Program Tučného čtvrtku se v jednotlivých ročnících může lišit. Masky se například scházejí u hasičárny a odtud vyrážejí do vesnice. Cestou zastavují i projíždějící auta a rozdávají koblihy. K masopustu patří zabijačka a nabídka jídel, jako jsou jitrnice, jelita, ovar, tlačenka, prejt nebo škvarky.
Tučný čtvrtek byl v českém venkovském prostředí spojený s hojností a vydatným jídlem před začátkem postní doby. V Příčovech je zároveň příležitostí, kdy se do dění zapojuje celá obec a setkávají se různé generace.
Tlačenka přes náves, později ještě delší
Rekordní výrobek z roku 2001 vystavili na návsi a následně ho rozporcovali mezi návštěvníky. Jeho délku museli přizpůsobit prostoru: na malé návsi by ještě delší tlačenka překážela provozu. Slavnostního porcování se podle dobových místních zpráv ujali televizní moderátoři Lucie Borhyová a Rey Koranteng.
Příčovské prvenství ale nevydrželo. V roce 2005 vznikla v Mořkově na Novojičínsku tlačenka dlouhá více než 75 metrů. Příčovy tedy dnes rekord nedrží, jejich výkon však zůstává výraznou součástí místní historie. V televizní reportáži se připomínalo také pojídání vinné klobásy dlouhé 9 metrů a 40 centimetrů. Přesné datum ani pravidla této soutěže nejsou podrobně doložené.
Torzo mlýna na červené značce
Příčovy leží zhruba tři kilometry severozápadně od centra Sedlčan, v krajině Sedlčanské pahorkatiny poblíž vrchu Deštno a rybníku Musík. Výlet do obce tak lze spojit s procházkou k torzu mohutného větrného mlýna holandského typu.
Přesné stáří a původ stavby nejsou jednoznačné. Písemné prameny dokládají její provoz na počátku 17. století, některé hypotézy ale připouštějí starší vznik nebo souvislost s někdejší tvrzí. Jako možní stavitelé se uvádějí Jakub Krčín či Lobkowiczové. V roce 1998 tu proběhl archeologický výzkum.
Torzo je volně přístupné po celý rok a míjí ho červená turistická značka mezi Sedlčany a Nalžovicemi. Odtud lze pokračovat pěšky krajinou směrem k Sedlčanům. V obci stojí také barokní zámek z první poloviny 18. století; nejde však o objekt s automaticky běžným návštěvním režimem.
Historie obce sahá do středověku
Písemné zmínky o Příčovech pocházejí ze 14. století, zdroje se však rozcházejí v dataci první zmínky a uvádějí roky 1352 i 1365. Obec postupně patřila benediktinskému klášteru u svatého Jiří v Praze, Rožmberkům a dalším šlechtickým rodům. Od počátku 18. století ji vlastnil Ferdinand Ignác Schönpflug z Gamsenbergu, který zde nechal vystavět zámek.
Zatímco v zimě se Příčovy připomínají masopustním průvodem, koblihami a zabijačkovými jídly, po zbytek roku lákají klidnou krajinou, historickým zámkem a pozůstatky větrného mlýna. Rekordní tlačenka už patří minulosti, její délka však zůstává jednou z nejvýraznějších příhod obce.