Od obce Ronov nad Sázavou nebo zdejší železniční zastávky vede značená cesta ke zbytkům hradu, přibližně čtyři kilometry východně od Přibyslavi. Na místě nečeká pokladna ani upravená prohlídková trasa. Ronov je archeologická lokalita, kterou návštěvník objevuje především podle nerovností terénu, valů a příkopů v lesním porostu.
Ostroh chráněný vodou i příkopem
Hrad stojí na skalnatém výběžku, který ze tří stran obtéká Losenický potok. Přirozenou ochranu strmých svahů doplňovalo opevnění na severní straně. Starší popisy uvádějí ostroh dlouhý přibližně 115 metrů a příkop široký kolem 38 metrů a hluboký asi 23 metrů. Jde o dříve zaznamenané přibližné rozměry, nikoli o současné zaměření.
Ronov vznikl nejspíš na počátku 14. století z podnětu pánů z Lichtenburka. První písemná zmínka pochází z roku 1329, kdy se uvádí Smil z Ronova. Hrad měl chránit důležitou cestu údolím Sázavy, která spojovala Žďár nad Sázavou s tehdejším Německým Brodem, dnešním Havlíčkovým Brodem.
Co lze v lese rozeznat
Hradní jádro mělo pětiboký půdorys. Dochovaly se relikty paláce a dalších staveb, část hradby i stopy po věži. Rozsah areálu pomáhají odhadnout také příkopy a valy. Místo tak nabízí spíš čtení v krajině než pohled na výraznou dominantu z dochovaného zdiva.
Ronov je významným archeologickým nalezištěm kategorie ÚAN I. Vzhledem k jeho hodnotě je třeba nezasahovat do terénu ani do zachovaných pozůstatků. Zřícenina leží v rozsáhlé oboře na soukromém pozemku. Turistické informace ji uvádějí jako volně přístupnou po celý rok, návštěvníci se však musí řídit místním značením a pokyny provozovatele obory. Terén může být nerovný, zarostlý a místy hůře průchodný.
Od husitských válek k opuštěnému hradu
V roce 1424 Ronov poškodil vojenský zásah během husitských válek. Hrad ale nezanikl hned a ještě nějakou dobu mohl plnit svou funkci. Kolem roku 1515 se uvádí jako dobře zachovalý, roku 1538 už byl označen za pustý.
Podle regionálního výkladu může jméno Ronov odkazovat na erb zakladatelů s motivem zkřížených ostrví. Německé označení tohoto motivu mělo znít „Rone“. Název tak může připomínat rod, který hrad založil.
Výlet lze spojit s Přibyslaví
Návštěva Ronova se dá spojit s procházkou Přibyslaví i Ronovem nad Sázavou. V Přibyslavi stojí za pozornost kamenný most přes Sázavu. Podle městských údajů pochází ze 16. století a měří 32 metrů.