V historickém centru Přibyslavi stojí vedle sebe barokní kostel Narození svatého Jana Křtitele a mohutná gotická věž. Uvnitř chrámu znovu upoutají sochy svatého Petra a Pavla na hlavním oltáři. Jejich nedávné restaurování zachovalo původní barevnost a vrátilo plastikám část původní výzdoby.
Sochy, které ukrývaly zlatý dekor
Obnova probíhala ve dvou etapách v letech 2024 a 2025. Sochy nejprve sejmuli z oltáře a převezli do restaurátorského ateliéru. Tam je ošetřili gama zářením proti dřevokaznému hmyzu a následně provedli preventivní insekticidní a fungicidní zásahy.
Práce se neomezila na zpevnění dřeva. Plastiky měly praskliny, zkorodované spoje, napadení dřeva i stopy nevhodných starších oprav. Restaurátoři zkoumali také jednotlivé vrstvy povrchu, aby zjistili, jak se vzhled soch v průběhu času měnil. Jako základ zvolili nejstarší kvalitně zachovanou polychromii, tedy původní barevnou úpravu.
Na oděvech obou světců objevili zbytky dekoru, který napodoboval zlaté výšivky. Podle dochovaných úlomků a srovnání s další výzdobou kostela, mimo jiné s křtitelnicí, bylo možné motiv citlivě obnovit. Barokní sochy tak dnes znovu působí s částí původního zdobení i s výrazným pohybem rozevlátých draperií.
Barokní chrám a středověká věž
Kostel vznikl mezi lety 1750 a 1753 na místě starší gotické svatyně, kterou vážně poškodily husitské války. Základní kámen nového chrámu položili 1. dubna 1750 a vysvěcen byl 24. července 1753. Jeho výstavbu nařídil tehdejší majitel přibyslavského panství Karel Maxmilián z Dietrichsteina.
Pozdně barokní stavba má půdorys kříže a sedlovou střechu se sanktusníkem nad středem příčné lodi. Vlastní věž nemá: hned vedle kostela se tyčí gotická věž, která tvoří výrazný protějšek baroknímu interiéru a oltářní výzdobě.
Stavbu věže zahájili roku 1497. Její původní vstup se nacházel zhruba sedm metrů nad zemí, což dokládá, že věž sloužila také jako součást opevněného areálu. Kostel i věž poznamenal požár Přibyslavi v roce 1767. Chrám přišel o střechu, ale jeho vnitřní zařízení podle městských podkladů zůstalo nepoškozené. Věž utrpěla škody a její zvony se roztavily. Střechu kostela obnovili ještě v témže roce.
Oltář je součástí delší obnovy
Restaurování soch završilo dlouhodobou péči o hlavní oltář. Pracovali na něm specialisté z několika oborů; samotnou obnovu provedli Jan Mach a akademická malířka Hana Vítová se svými týmy. Financování zajistil Program restaurování movitých kulturních památek Ministerstva kultury.
Projekt byl nominován na Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro 2026 v kategorii Restaurování. Mezi nominovanými jsou restaurátoři, Římskokatolická farnost Přibyslav a další spolupracující strany. K 25. srpnu 2026 nebyl vítěz ještě znám. Veřejné hlasování v kategorii Památky děkují mělo pokračovat do 20. září a výsledky cen byly plánovány na 20. října v Praze.
Péče o kostel má pokračovat také na dalších místech interiéru. Program regenerace města pro roky 2025 až 2035 počítá s restaurováním bočních oltářů, soch a obrazů. Plánovaný výhled uvádí období 2026 až 2032; nejde však o potvrzení, že všechny etapy už začaly nebo budou v těchto termínech dokončeny.
Prohlídka historického centra Přibyslavi
Kostel umožňuje sledovat na jednom místě středověké kořeny města, obrannou gotickou věž i pozdější barokní chrám s bohatým vybavením. Kromě hlavního oltáře stojí za pozornost křížová dispozice, kazatelna a křtitelnice. Návštěvu lze spojit s prohlídkou sousední věže, starého špitálu, fary a dalších památek historického jádra.
Kostel bývá mimo bohoslužby a jiné obřady přístupný po předchozí domluvě s městem nebo farností.