Na trase Naučné vlastivědné stezky Předmostím až do pravěku se během jediného výletu střídají archeologická naleziště, městská zástavba, přírodní památka i motokrosový areál. Mamutí stezka, jak se jí také říká, prochází přerovskou částí Předmostí a její okolí připomíná zdejší dlouhou historii osídlení.
Stezka měří 7,8 kilometru, má devět zastavení a vede po modrých značkách. Začíná u plastiky Sonda do pravěku nedaleko hřbitova, v blízkosti parkoviště a zastávky městské dopravy. Většina cesty je nenáročná, místy ale vede zvlněným přírodním terénem, který se lépe prochází za sucha. Převýšení činí přibližně 85 metrů a nejvyšším bodem je Čekyňský kopec s nadmořskou výškou 305 metrů.
Přímo na místě pravěkého naleziště
Jedním z hlavních zastavení je Památník lovců mamutů. Představuje část skutečné archeologické situace: zachovala se zde koncentrace zvířecích kostí spojená se sídlištěm paleolitických lovců, kteří v oblasti žili zhruba před 27 000 lety. Nejde tedy pouze o muzejní rekonstrukci, ale o místo, kde se dochovaly stopy někdejšího osídlení.
Památník byl otevřen v roce 2006 ve spolupráci města Přerova, Muzea Komenského v Přerově a Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. Patří k širšímu projektu, jehož součástí je také informační centrum a školní muzeum. Provoz památníku je sezonní a mimo hlavní sezonu bývá zavřeno; možnosti prohlídky zajišťuje informační centrum.
Skalka zmizela, její příběh zůstal
Předmostí patří k významným českým archeologickým lokalitám už od druhé poloviny 19. století. Nálezy paleolitických lidí i mamutí fauny proslavily zdejší krajinu, její původní podobu však změnila těžba vápence a spraše i pozdější výstavba. Některé objevy skončily v muzeích, jiné se nedochovaly a část míst zanikla.
Na někdejší vrch Skalka upozorňuje zastavení u bludného balvanu vedle dětského hřiště. Balvan tu podle výkladu stezky nepřipomíná činnost ledovce, ale skálu, která stávala na tomto místě a z větší části byla odtěžena. Právě na Skalce objevil Karel Jaroslav Maška v roce 1894 pohřební areál s pozůstatky více než dvaceti paleolitických lidí.
Další časovou vrstvu představuje Hradisko. Kamenné nástroje nalezené v této lokalitě jsou spojovány s člověkem neandertálského typu a jejich stáří se odhaduje na 100 000 až 120 000 let.
Motokros, stepní květiny a výhled na Přerov
U Přerovské rokle se cesta dostává k areálu s motoristickou historií. Motokros se tu jezdí od roku 1950 a v roce 1961 se na místě uskutečnil první závod mistrovství světa v motokrosu na území tehdejšího Československa. Autokrosová trať má jílovitý povrch a délku jednoho kilometru.
Na Popovickém kopci čeká výhled na Přerov a okolní krajinu, při dobré viditelnosti také směrem ke Svatému Kopečku u Olomouce. Kopec je zároveň přírodní památkou s teplomilnou stepní květenou.
Mamutík Tom a školní muzeum
U dětského hřiště v prostoru někdejší Chromečkovy zahrady stojí betonová socha mamutího mláděte, vysoká přibližně tři metry. Mamutík Tom, kterého vytvořil přerovský výtvarník Pavel Stejskal, byl odhalen v roce 2000 a stal se symbolem projektu Předmostím až do pravěku.
Stezka končí u Malého školního muzea lovců mamutů v bývalé škole na Hranické ulici. Expozici připravili učitelé a žáci ve spolupráci s odbornými institucemi. K vidění jsou kamenné nástroje, mamutí kosti a zuby, repliky pravěkých venuší, model někdejšího Předmostí i instalace pravěké chýše. Muzeum má pravidelné návštěvní termíny jen v určitých dnech, otevřít může také po předchozí domluvě.
Pravěké nálezy z Předmostí představuje rovněž expozice Archeologie Přerovska na přerovském zámku. Obsahuje originální artefakty, rekonstrukci pohřebního nálezu z roku 1894 a repliku rytiny ženy na mamutím klu, známé jako předmostenská venuše. Mezi exponáty je i polovina klu mamutího samce, která měří 190 centimetrů a byla objevena v roce 2007.
V sobotu 3. října 2026 se má konat 29. ročník organizovaného putování Po stopách lovců mamutů. Přibližně devítikilometrová trasa bude začínat u školy v Předmostí.