Procházka po Přelouči může vést od Pernštýnského náměstí přes parky až k sokolovně a přitom nabídnout neobvyklý pohled na místní dějiny. Jejich svědky jsou pamětní stromy – některé stále rostou, jiné už zmizely. Naučná stezka Přeloučské pamětní stromy má sedm zastavení a návštěvník si může sám zvolit jejich pořadí i to, kolik času procházce věnuje.
Stezku připravily v roce 2019 městský odbor životního prostředí a Kulturní a informační centrum města Přelouče. U stromů jsou informační tabule s texty a obrazovým materiálem. Nečeká tu klasická značená trasa s jednotným směrem a přesnou kilometráží; rozmístění dalších míst ukazuje plánek na panelech.
Na náměstí začíná příběh císařské svatby
Za výchozí místo se obvykle považuje Pernštýnské náměstí, přibližně v okolí souřadnic 50.0385, 15.5652. Dvě lípy malolisté tu vysadili 10. května 1881 při příležitosti svatby korunního prince Rudolfa. Tehdy ještě hlavní náměstí nemělo jméno a kolem sloupu se sochou svatého Jana Nepomuckého původně rostly čtyři lípy. Dvě z nich se zachovaly, další dvě zmizely při úpravách v 70. letech 20. století.
S výsadbami spojenými s rokem 1881 se pojí také dvanáct kaštanů na pražském předměstí. Pravděpodobně vytvářely stromořadí u silnice na Lhotu. Pozdější výstavba je odstranila, a tak patří k příběhům, které dnes připomínají už jen historické podklady.
Husovy lípy a hudební tradice
Další zastavení se vztahuje k 500. výročí upálení Jana Husa. V Přelouči byly podle historických podkladů vysazeny tři Husovy lípy. Jedna stála v záloženském parku už od března 1915, dvě další přibyly v listopadu téhož roku.
Na Pernštýnském náměstí se pravděpodobně zachovala jedna z dvojice lip vysazených před někdejším domem čp. 178. Lípa velkolistá je dnes jediným velkým stromem na náměstí. U Husovy lípy v parku není původní místo jisté. Historická rešerše připouští, že mohla růst tam, kde později vysadili Polanského buk; jde však pouze o pravděpodobné vysvětlení.
Buk připomíná přeloučskou hudební tradici. Vysadili ho 8. června 2008 při čtvrtém ročníku festivalu Polanského Přelouč na počest Stanislava Polanského, významného hudebního pedagoga a zakladatele přeloučského dechového orchestru.
Stromy spojené se vznikem republiky a sametovou revolucí
Starší lípa svobody byla vysazena 30. března 1919 poblíž sokolovny, zhruba v místech dnešní křižovatky Kladenské a Pardubické ulice. Do kořenů tehdy uložili mosazný válec s dobovými dokumenty. V dubnu 1973 musel být strom kvůli plánované přeložce silničního průtahu vyjmut i s kořeny a přemístěn k tehdejší školní jídelně. Neujal se a později ho pokáceli. Část dokumentů z válečného období se podle podkladů dochovala ve sbírkách muzea.
U evangelického kostela roste další lípa svobody. Vysadili ji 7. března 1990 při oslavách 140. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka, v návaznosti na události sametové revoluce. Akci uspořádalo přeloučské Občanské fórum a strom se dochoval.
Od zaniklých výsadeb k lípě republiky
Stezka připomíná také kapitoly, po nichž ve městě nezůstaly snadno rozpoznatelné stopy. Dvě Gottwaldovy lípy vysadili 20. listopadu 1948 k 52. narozeninám Klementa Gottwalda. Jejich přesné umístění není doloženo a při pátrání v roce 2018 se je nepodařilo najít.
U sokolovny stojí Sletová lípa, jejíž výsadba se datuje do roku 1993. Připomíná tradici pamětních stromů po roce 1989 a na stezce zastupuje zaniklé Gottwaldovy lípy. Nejmladším stromem je lípa republiky vysazená 28. října 2018 v parku mezi sokolovnou a kinem, při stém výročí vzniku Československa. Pamětní nápis uvádí, že do jejích kořenů uložili tubus s dokumenty o současnosti.
Trasa vede přes parky i kolem městských památek
Z Pernštýnského náměstí lze pokračovat přes záloženský park a Masarykovo náměstí až k prostoru u sokolovny. Podle plánku na informačních panelech si můžete sestavit vlastní pořadí zastavení. Procházka je nenáročná a nejlépe se hodí od jara do podzimu, mimo období se sněhovou pokrývkou.
Cestou minete také sochu svatého Jana Nepomuckého, evangelický kostel, Švehlův pomník, sokolovnu nebo pomník vzniku samostatného Československa. Stromy tu připomínají nejen císařskou svatbu, Jana Husa, vznik republiky a sametovou revoluci, ale také místní hudební tradici i výsadby, které z městské krajiny časem zmizely.