Na východním okraji Přelouče, u Pardubické ulice, stojí kostel Navštívení Panny Marie. Vznikl na hřbitově, který město založilo během morové epidemie roku 1680, a později se stal cílem poutníků. Dnes jeho okolí tvoří také ambity a hřbitov.
Hřbitov založený za moru
Před epidemií se v Přelouči pohřbívalo hlavně u kostela svatého Jakuba. Nové pohřebiště na východním okraji města vzniklo z praktické potřeby, postupně se však proměnilo také v místo mariánské úcty.
Místní tradice vypráví o faráři Janu Lorencovi, který se během moru nakazil. Po modlitbách k obrazu Panny Marie se měl uzdravit a z vděčnosti nechal na hřbitově postavit kapli. Příběh o jeho uzdravení patří k tradici poutního místa a odráží dobovou víru v zázračnou moc obrazu.
Původní dřevěnou kapli nahradila zděná barokní stavba. Kostel vznikal v letech 1682 až 1684 a jeho dokončení se datuje do roku 1684.
Dvě věže a barokní interiér
Kostel je jednolodní, s obdélným presbytářem obráceným k východu. Jeho průčelí zdobí dvě věže s cibulovými báněmi. Podobu věží později upravila přestavba podle projektu architekta Františka Schmoranze z roku 1881.
V interiéru se prolínají různé etapy vývoje památky. Nacházejí se tu fresky připisované Josefu Kramolínovi a oltáře z roku 1880, jejichž autorem měl být Antonín Sucharda z Nové Paky. Pozornost přitahuje také vyřezávané zábradlí na chóru.
Ambity pro poutníky
V 18. století přibyly ke kostelu ambity. Poutníků přicházelo tolik, že se do samotného kostela nevešli, a kryté ochozy jim poskytly další prostor. Podle farních údajů byly vysvěceny v roce 1776 a sloužily také k bohoslužbám.
V ambitech se dochovala dřevěná kazatelna z roku 1684. Některé její ozdobné části dnes chybějí. Poutní areál tak připomíná nejen samotný kostel, ale i zázemí, které vzniklo pro náboženský život a setkávání návštěvníků.
Mariánský obraz a místo paměti
Velké poutě se tu podle městských údajů konaly přibližně dvě století. Jejich středobodem byl mariánský obraz, spojovaný se vznikem areálu. V kostele se dnes podle regionálních historických materiálů nachází jeho kopie; původní obraz má být uložen v zabezpečených prostorách přeloučské fary.
Kostel, ambity a hřbitov společně připomínají morovou epidemii, dějiny pohřbívání i poutní tradici. Areál je součástí naučné trasy věnované Přelouči a Františku Filipovskému. Z města se k němu dá dojít pěšky; interiér nemusí být běžně volně přístupný a možnosti prohlídky poskytuje Římskokatolická farnost Přelouč.