U kostela svatého Jakuba v Přelouči označuje dlažba místo, které je spojováno s pálením „kacířských“ knih. Roku 1738 tu měl během čtrnáctidenní misie působit jezuita Antonín Koniáš. Vyhledával evangelíky a zabavoval náboženské knihy. Přesný průběh události ani množství spálených svazků nejsou podrobně doloženy, značení v dlažbě ale připomíná výraznou kapitolu náboženských dějin města.
Kostel nabízí i příběh sahající mnohem dál do minulosti. Patří k nejstarším dochovaným stavbám Přelouče, jeho dnešní podobu však utvářely různé stavební etapy. Románské jsou hlavně základy a některé zachované prvky; v dalších staletích se stavba proměnila goticky, barokně i při novějších úpravách.
Od románských počátků ke gotickému kostelu
Archeologické poznatky kladou počátky kostela do 11. století. Na jeho místě mohla stát románská rotunda, jisté však je, že při pozdější stavbě byly využity části původního románského kostelíka. Jeho pozůstatkem je například románské okno v dnešní sakristii.
Na začátku 14. století prošel kostel gotickou přestavbou a rozšířením. Z této doby pocházejí mimo jiné opěrné oblouky, sakristie, gotická okna a sanktuárium. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem tak v sobě uchovává stopy několika období, které lze při prohlídce rozeznávat.
Podle městského historického výkladu se tu roku 1421 opevnili stoupenci husitského hnutí před útokem katolíků. Po porážce měli být odvedeni do Kutné Hory, kde zahynuli v šachtách. Později kostel zasáhl požár městečka v roce 1641: zřítil se gotický strop a zůstaly ohořelé zdi. Oprava zabrala pět let. Přinesla nový krov, dřevěný strop a barokní oltář.
Výzdoba, zvon a historické varhany
V letech 1780 až 1783 dostal kostel nový zaklenutý strop. Malíř Josef Kramolín ho vyzdobil výjevy ze života svatého Jakuba. Do stejného období patří západní věž postavená roku 1782. Předtím měl kostel jen menší zvoničku na střeše; nedaleko stávala také starší dřevěná zvonice.
Ve věži visí zvon Jakub z roku 1515. Váží 886 kilogramů a nese nápis věnovaný patronovi kostela. V interiéru si lze všimnout také cechovních lavic z roku 1737. Jejich intarzie zobrazují řemesla krejčovské, tkalcovské, mlynářské a pekařské. Další lavice i varhany pocházejí ze zrušeného kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Varhany zhotovil roku 1692 loketský varhanář Abraham Starck a podle farnosti stále slouží.
Freska v prostoru bývalé sakristie
Při zednických pracích v roce 2003 byla v bývalé sakristii objevena freska svatého Petra a Pavla. Pochází z přelomu 14. a 15. století a pravděpodobně vznikla v okruhu či dílně Mistra Theodorika. Jeho autorství tedy není potvrzené, freska však patří k cenným uměleckým prvkům kostela.
Na jižní straně stavby jsou ve zdi zazděné kamenné náhrobky. Jeden zobrazuje neznámého rytíře ve zbroji, druhý připomíná dceru utrakvistického faráře Karla Rubekuly, která zemřela roku 1626.
Kostel v historickém zákoutí Přelouče
Součástí areálu je bývalý hřbitov s ohradní zdí, márnice, fara i historické schodiště, které vede od fary ke kostelu. Stavba stojí na severní straně náměstí poblíž staré školy a bývalé lékárny. Zákoutí získalo svou dnešní podobu po velkém požáru města v roce 1809.
Kostel je stále farním kostelem a bohoslužby se podle zveřejněného pořadu konají ve středu, v pátek a v neděli. Pevná turistická otevírací doba se běžně neuvádí; prohlídku lze spojit s bohoslužbou nebo se předem domluvit s Římskokatolickou farností Přelouč. Kostel je také sedmým a posledním stanovištěm městské naučné stezky Procházka po Přelouči s Františkem Filipovským, ke které je připraven audio výklad.