Na Vítkově Kameni nad Lipenskou přehradou stojí nejvýše položená dochovaná hradní zřícenina v Česku. Kdo vyrazí z osady Svatý Tomáš, dojde k ní po zhruba půlkilometrové cestě. Z vrcholu ve výšce asi 1035 metrů nad mořem se otevírá pohled na Lipno, šumavské vrcholy i Novohradské hory.
Nová dřevěná vyhlídková plošina je návštěvníkům přístupná od vánočního období roku 2024. Její nejvyšší bod leží ve výšce 1053 metrů. Za jasného počasí je odtud vidět přibližně dvě třetiny Lipenské přehrady a na obzoru se mohou objevit také Alpy, vzdálené více než 80 kilometrů.
Krátký výstup od Svatého Tomáše
Nejbližší parkoviště v osadě nabízí přibližně 25 bezplatných míst. Ke hradu od něj vede asi 400 metrů dlouhá štěrková cesta, která překonává převýšení 42 metrů. V okolí jsou také cyklotrasy číslo 1021 a 1033.
Kdo si chce výlet prodloužit, může vyrazit od přívozu Frymburk–Frýdava. Trasa měří zhruba šest kilometrů, vede po asfaltu a stoupá o 296 metrů. Samotný areál je přístupný i mimo provozní dobu; vstup do interiéru hradu a na vyhlídku je ale možný pouze v otevíracích hodinách a za poplatek. Otevírací doba se mění podle sezony.
V areálu se nesmí vstupovat na hradní zdivo, hradby ani pomocné konstrukce. Pohyb po historickém místě je na vlastní nebezpečí, zvlášť při silném větru a nepříznivém počasí.
Hrad u obchodní cesty
Přesné počátky Vítkova hrádku nejsou úplně jasné. Podle obecního historického přehledu jej pravděpodobně založil kolem poloviny 13. století Vítek z Načeradce z krumlovské větve Vítkovců. Za první písemnou zmínku se někdy považuje rok 1277, Národní památkový ústav však uvádí jako jistou až zmínku z roku 1347. Rozdíl může souviset s tím, že původní opevněné místo a pozdější kamenný hrad nevznikly současně. Dochovaná podoba se patrně budovala nebo výrazně přestavovala na začátku 14. století za Rožmberků.
Hrad měl strážní i správní funkci. Hlídal obchodní cestu vedoucí z Horních Rakous přes Svatý Tomáš směrem k Frymburku, Přídolí a Českému Krumlovu. Jeho poloha umožňovala kontrolovat okolní lenní statky a vybírat mýto. Ke správnímu zázemí podle obecních údajů na konci 14. století patřilo 15 vesnic a sklářská huť.
Rozměrná věž a zajetí krále
Dominantou hradního jádra byla obytná hranolová věž postavená z lomového kamene. Její půdorys měřil přibližně 14 krát 17,5 metru, takže patří k největším stavbám tohoto typu v Čechách. Vodu do studny přivádělo zazděné hliněné potrubí, které zachycovalo déšť. V 16. století přibylo vnější opevnění s nárožními baštami a střílnami. Východní bránu chránil padací most.
V roce 1394 se hrad stal místem, kde nedobrovolně pobýval český král Václav IV. Zajala ho část české šlechty. Později zasáhly zdejší krajinu válečné události: během třicetileté války se v okolí pohybovala švédská vojska a hrad mohl být zpustošen v letech 1641 až 1648. Inventář z roku 1649 nicméně naznačuje, že tehdy ještě nebyl zcela neobyvatelný.
Od chátrání k dnešní vyhlídce
Když hrad přestal plnit strategickou úlohu pohraniční pevnosti, postupně pustl. Schwarzenberkové, kteří jej získali v roce 1719, nechali roku 1725 opravit alespoň střechy. V 19. století pokračovaly konzervační práce. Při návštěvě korunního prince Rudolfa v roce 1871 vznikla ve věži dřevěná konstrukce se schodištěm a vyhlídkovou terasou.
Po roce 1948 využívala místo vojenská posádka, protože hrad leží nedaleko státní hranice. Veřejnosti se začal znovu otevírat po změně poměrů a následné obnově v 90. letech. Výraznější opravy proběhly v roce 2004; podle obecního historického přehledu stály 11 milionů korun a uvnitř věže tehdy vznikla vyhlídková plošina.
Původní dřevěná plošina byla později odstraněna kvůli špatnému technickému stavu. Nová konstrukce byla zkolaudována v roce 2024 a návštěvníkům se otevřela během vánočního období. Na její vznik přispěla obec i dárci z Česka, Rakouska a Německa. Výrobu zajistila firma Nema, montáž firma Střechy Vávra a náklady činily přibližně 2,5 milionu korun.