Z Předklášteří se můžete vydat k místu, kde měl vyrůst hrad, ale jeho stavitelé záměr nedotáhli. Čepička leží přibližně kilometr od kláštera Porta coeli. V lese tu nejsou nápadné ruiny, zato při pozornějším pohledu vystupují ze svahů valy, příkopy a terénní plošina.
Hradní plán, který zůstal nedokončený
Opevněný areál měl oválný půdorys o rozměrech zhruba 150 krát 75 metrů. Ústřední plošinu obíhaly dva příkopy s valy, jejichž obrysy jsou v terénu patrné dodnes. V severní části jádra stála zděná budova přibližně 7 krát 11 metrů. Měla sklep, zčásti vytesaný do skály, a v něm okrouhlou cisternu na vodu. Přístup k ní vedl od jihovýchodu po schodišťové šíji. Dochovalo se také zdivo nebo základy malé bašty.
Mohutné zemní práce kontrastují s tím, že kamenné stavby zůstaly jen v zárodcích. Návštěvník tu nenajde hradní věž ani palác. Podobu někdejšího opevnění je potřeba skládat z prohlubní, vyvýšených valů a míst, kde ze země vystupuje zdivo.
Kdo Čepičku založil
Vrchu dominuje okolí Porta coeli, cisterciáckého kláštera založeného roku 1233 královnou Konstancií, vdovou po Přemyslu Otakarovi I. Starší regionální výklad přisuzoval stavbu Čepičky řeholnicím, které si prý chtěly připravit útočiště před husitským nebezpečím. Archeologický výzkum vedený Ludvíkem Belcredim v letech 1983 až 1986 tento původní výklad korigoval.
Pravděpodobnější je, že opevnění založili Pernštejnové někdy v letech 1428 až 1437. Po husitském vyplenění Porta coeli řeholnice odešly a Pernštejnové dočasně ovládli opuštěné klášterní statky. Čepička mohla sloužit k obraně jejich území i ke kontrole přístupových cest v okolí.
Proč se stavba zastavila, není jasné. Po obnově kláštera zřejmě opevnění ztratilo svůj původní význam. V regionálních popisech se objevuje také možnost, že část kamene posloužila při opravách klášterních budov; nejde však o bezpečně doloženou skutečnost.
Výlet z Předklášteří
K Čepičce vedou z Předklášteří lesní a polní cesty, přímo k lokalitě ale nevede klasická značená turistická trasa. Jedna popsaná okružní vycházka měří přibližně 3,8 kilometru. Pro závěrečný úsek se hodí offline mapa nebo navigace: cesta může pokračovat po nezpevněném povrchu a pěšině. Pevná obuv přijde vhod zejména po dešti a v době bujné vegetace.
Na úpatí vrchu je aktivní kamenolom. Do jeho provozních prostor se vstupovat nesmí a při plánování cesty je třeba respektovat případná omezení. Výlet lze spojit s návštěvou Porta coeli a Podhoráckého muzea. Ze svahů a luk pod vrchem se mohou otevřít pohledy na Předklášteří, Tišnov, klášter i Květnici. V samotném lese pak pozornost poutají především příkopy, valy, centrální plošina a pozůstatky bašty.
Archeologické stopy v krajině
Výzkum pomohl odhalit nejen jednotlivé zbytky staveb, ale také celkové uspořádání a stavební historii areálu. Příkopy a valy svědčí o promyšleném obranném systému. Budova s cisternou zase naznačuje, že se počítalo s delším pobytem lidí, nejen s krátkodobou strážní službou.
Poznání Čepičky bylo důležité i pro následný výzkum Porta coeli, který probíhal v letech 1987 až 1992. Obě místa spojuje příběh násilného přerušení klášterního života, dočasného převzetí panství a jeho pozdější obnovy.