V Prášilech začíná okruh u pomníku zmizelým obcím. Odtud vede přes Gsenget a Zlatý stoleček k jezeru Laka, pokračuje přes Hůrku a Vysoké Lávky, míjí Formberg a vrací se zpět do obce. Po cestě se střídají horské lesy, mokřady a otevřenější místa; někdejší osídlení připomínají spíš nenápadné stopy než zachované domy.
Počítejte s pěší trasou
Správa Národního parku Šumava uvádí okruh jako náročnou pěší trasu dlouhou 18 kilometrů s převýšením 470 metrů. Pěší itinerář počítá s dobou přibližně pěti hodin a čtyřiceti minut. Přesto se trasa někdy označuje jako běžkařská, nelze však předpokládat, že ji rolba pravidelně upravuje nebo že je celý okruh sjízdný na lyžích za každých zimních podmínek.
Správa parku rozlišuje upravované lyžařské trasy a zimní pěší cesty, po kterých rolba nejezdí. Celý okruh přes Laku a Formberg mezi zimními pěšími trasami z Prášil uveden není. Před cestou proto záleží na aktuálním stavu stezek, sněhu a případných uzavírkách.
Jezero Laka a vyprávění od Zlatého stolečku
Laka je nejmenším, nejmělčím a nejvýše položeným ledovcovým jezerem na Šumavě. Jeho hladinu pokrývají plovoucí rašelinné ostrůvky a jezero postupně zarůstá. Tato kombinace mu dává jinou podobu než ostatním známým šumavským jezerům.
Na cestě k němu leží také Zlatý stoleček. Podle tradovaného příběhu si tam pašeráci předávali zboží; jde o pověst, nikoli o doloženou událost. Pohraničí mělo kromě sklářů, dřevařů a obyvatel osad i své neoficiální stezky.
Hůrka a její sklářská minulost
Osada Hůrka vznikla v souvislosti se sklářstvím. Sklář Jan Jiří Hafenbrädl ji založil poté, co v roce 1732 koupil část lesa. V místních sklárnách se později vyrábělo například zrcadlové sklo. Jeho syn Ignác nechal v roce 1789 postavit kostel svatého Vincence.
V padesátých letech 20. století Hůrku zničil vznik vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda; zanikl také kostel. Dnes místo připomíná obnovená kaple rodiny Abelů, základy kostela a zvon smíření. K pozůstatkům kulturní krajiny patří i Hůrecká alej se 116 dřevinami: tvoří ji 80 javorů klenů, 35 lip srdčitých a jeden javor mléč. V zimě se alej ukazuje jinak než v létě, její uspořádání je však patrné i bez listí.
Krajina po zaniklých obcích
Úseky mezi Hůrkou, Vysokými Lávkami a Formbergem připomínají, jak rozsáhle se zdejší krajina proměnila po vysídlení a během existence vojenského prostoru. Mnohé zaniklé osady dnes prozrazují jen terénní stopy; jejich příběh zastupuje také pomník v Prášilech.
Úsek mezi Gsengetem a jezerem Laka bývá každoročně uzavřen od 15. března do 15. července kvůli hnízdění tetřeva hlušce. Prášily nabízejí možnost občerstvení před výletem nebo po návratu, samotný okruh vede především přírodou a kolem připomínek minulosti.