V sobotu 3. října 2026 se můžete vydat na přibližně dvouhodinovou komentovanou vycházku po Žižkově. Zaměří se na nájemní domy a na to, jak jejich podoba souvisela s rychlým růstem čtvrti, měnícími se hygienickými požadavky i představami o soukromí a pohodlí.
Od rychlé výstavby k městské čtvrti
Žižkov se od Královských Vinohrad oddělil v roce 1875. O dva roky později získal své dnešní jméno a v roce 1881 byl povýšen na město. V době industrializace sem přicházeli lidé za prací, a rostla proto také potřeba dostupných bytů.
Mezi Vítkovem a vrchem svatého Kříže začala rychle přibývat hustá zástavba. Vznikaly především domy určené pro běžný život početné městské populace, nikoli reprezentativní paláce. Jejich výstavba ukazuje, jak architektura reagovala na sociální a ekonomické změny i na nutnost rychle ubytovat obyvatele průmyslového města.
Pavlače, dvory a každodenní sousedství
Starší žižkovské pavlačové domy měly menší byty a část zázemí bývala společná. Soukromí zde mělo jiné hranice než dnes. Pavlač a dvůr nesloužily jen k průchodu mezi byty a ulicí, ale také jako místa, kde se lidé potkávali a udržovali sousedské vztahy.
Ve 20. století se ale požadavky na bydlení proměňovaly. Do projektování stále více vstupoval důraz na hygienu, větrání, denní světlo a oddělenější soukromý život. Měnil se také provoz domácnosti a s ním dispozice bytů, podoba společných prostor i vzhled fasád.
Právě rozdíl mezi starší blokovou zástavbou a novějšími nájemními domy bude jedním z hlavních témat vycházky. Účastníci budou moci sledovat, jak se v architektuře postupně prosazovaly praktičtější a modernější představy o městském bydlení.
Proměny po připojení k Velké Praze
Další důležitou kapitolou v dějinách Žižkova bylo jeho začlenění do Velké Prahy. Na základě zákona o sloučení obcí sousedních s Prahou se tak stalo 1. ledna 1922. Z někdejšího samostatného města se stala součást širší metropole, která řešila společně také dopravu, výstavbu a bytovou otázku.
V ulicích se proto potkávají domy vzniklé v různých obdobích a za odlišných podmínek. Starší stavby připomínají potřebu rychlého a relativně levného bydlení, zatímco pozdější projekty reagovaly na nové urbanistické a hygienické ideály. Žižkov tak nabízí přehled vývoje městského bydlení přímo ve veřejném prostoru, bez nutnosti navštěvovat jednotlivé reprezentativní památky.
Na co se během procházky zaměříte
Výkladem provedou historičky umění Kateřina Lopatová a Dana Schlaichertová. Tématu se věnují v rámci projektu Architektonický manuál Prahy. Během pěšího programu se pozornost přesune od jednotlivých domů k jejich širšímu okolí i k detailům, které při běžné cestě městem často zůstávají bez povšimnutí.
Prohlédnete si fasády, pavlače, dvory i dispozice a budete sledovat stopy různých stavebních období. Nejde pouze o výčet zajímavých budov. Výklad představí také důvody, proč domy získaly právě takovou podobu, a co jejich řešení vypovídá o lidech, kteří v nich žili.
Kdy a kde se sejít
Sraz je v sobotu 3. října 2026 v 16:00 u adresy Baranova 1901/4 v Praze 3. Akce vyžaduje rezervaci; podle programu bylo její zahájení plánováno na 13. září 2026. Trasa vede pěšky veřejným prostorem a její délka je přibližně dvě hodiny.
Historický Žižkov dnes tvoří největší část městské části Praha 3. Není samostatnou obcí, ale územím hlavního města Prahy. Sraz účastníků je u adresy Baranova 1901/4 v 16:00.