Ve druhém patře Veletržního paláce se od 24. září 2026 otevře výstava Zbyněk Sekal – Modrý květ. V Grafickém kabinetu, který je součástí expozice 1939–2021: Konec černobílé doby, představí Národní galerie Praha kreslířskou tvorbu českého sochaře, malíře a překladatele. Výstava potrvá do 31. ledna 2027.
Kresby, které nejsou jen návrhy
Sekalovy práce na papíře se zde neobjevují pouze jako příprava k sochám nebo objektům. Výstava je sleduje jako samostatnou linii, která umělce provázela po celý život. Kresby zachycují jeho uvažování o tvaru, lidské identitě, člověku i proměnách okolního světa.
Někdy působí jako osobní záznam, jindy připomínají zkoumání dosud neznámých struktur. Právě díky tomu mohou oslovit i návštěvníky, kteří se se Sekalovými sochami dosud nesetkali. Koncepci připravila Adriana Šmejkalová ze Sbírky grafiky a kresby Národní galerie Praha.
Od lidské postavy k rostlinným strukturám
Výběr děl mapuje několik etap Sekalovy tvorby. Mezi rané figurální studie a poválečné kresby se surrealistickým nádechem patří například Snad autoportrét z roku 1946 a Vlastní podobizna jako strom z roku 1956. Postava v těchto dílech není jen záznamem těla, ale také prostředkem k vyjádření vnitřního rozpoložení.
Ústřední práci výstavy představuje Modrá květina z dubna 1975. Sekal ji vytvořil tužkou a akvarelem, práce na ní trvala několik dní a její rozměry jsou 612 × 838 milimetrů. Pozdější tvorbu zastupují například Bez názvu z roku 1977 nebo Figura z let 1985 až 1989. V těchto dílech se objevují organické struktury a otisky rostlin. U Figury se kombinují otisk rostlin, tuš, pero a akvarel; dílo bylo tisknuto v roce 1985 a dokončováno ještě na konci osmdesátých let.
Díla z vídeňské pozůstalosti
Výstava čerpá ze sbírek Národní galerie Praha i z umělcovy vídeňské pozůstalosti. Tu galerii odkázala Sekalova vdova Christine Sekal. Některé práce z tohoto souboru se veřejnosti představí vůbec poprvé, takže výstava doplňuje známější průřez také o méně viditelnou část Sekalova díla.
Zbyněk Sekal si nesl zkušenost druhé světové války. Kvůli šíření protinacistických letáků byl zatčen a vězněn mimo jiné na Pankráci i v koncentračních táborech Terezín a Mauthausen. Tato zkušenost se v jeho poválečné tvorbě odráží, jednotlivé kresby však nelze bez dalšího přímo přiřazovat ke konkrétním událostem.
Sekal se věnoval také překládání autorů, mezi něž patřili Franz Kafka a Georg Büchner. V roce 1957 byl u zrodu skupiny Máj 57. Po okupaci Československa v roce 1968 odešel přes Německo do emigrace a od roku 1970 žil trvale ve Vídni. Tam pracoval se schránkami, skládanými obrazy, nalezenými materiály i antropomorfními sochami. Kresby a koláže přitom sehrávaly roli při hledání principů, které se později promítaly do jeho trojrozměrných děl.
Co znamená modrý květ
Název výstavy vychází z motivu modrého květu v nedokončeném románu Heinrich von Ofterdingen německého romantického básníka Novalise. V románu symbolizuje touhu po poznání a spojení s absolutnem. V Sekalově tvorbě se stává obrazem otevřeného hledání, které se vrací v liniích, tvarech a proměnlivých strukturách.
Návštěvu výstavy lze spojit s dalšími expozicemi Veletržního paláce, například s částmi věnovanými umění dlouhého století, první republice nebo architektuře. V budově je také rekonstruován Sekalův vídeňský ateliér, který byl po umělcově smrti přenesen do Prahy. Jeho zpřístupnění nemusí být automatickou součástí výstavy.
Kam za výstavou
Veletržní palác stojí na adrese Dukelských hrdinů 47 v Praze 7. Nejbližší spojení představuje metro C se stanicí Vltavská a tramvajové zastávky Veletržní palác nebo Strossmayerovo náměstí. Budova bývá otevřená od úterý do neděle mezi 10. a 18. hodinou. Výstava je součástí placeného návštěvnického provozu Národní galerie Praha; informace o vstupném i případných změnách otevírací doby je třeba ověřit u galerie.