Pokud vás zajímá, jak vznikala velká pražská sídliště a proč jednotlivé domy stojí právě tam, kde stojí, můžete se vydat na komentovanou procházku po Jihozápadním Městě. Přibližně dvouhodinová trasa ukáže, jak se při jeho plánování propojily bytové domy, stanice metra, místní centra, pěší komunikace a krajina kolem Prokopského potoka.

Akce je součástí Dne architektury 2026 a uskuteční se v sobotu 3. října od 12 hodin. Sraz bude u západního výstupu ze stanice metra Stodůlky na náměstí Junkových v Praze 13. Procházku povede historička architektury Radomíra Sedláková.

Jak se plánovalo město pro desetitisíce lidí

Podoba Jihozápadního Města vzešla z urbanistické soutěže, která se konala v letech 1967 a 1968. Zvítězil návrh architekta Ivo Obersteina a jeho spolupracovníků. Podrobný územní plán se připravoval od roku 1970, stavět se začalo v roce 1976 a první obyvatelé se do nových bytů nastěhovali v roce 1982. Nové Butovice se budovaly ještě v první polovině 90. let.

Celý urbanistický celek zabírá podle podkladů Institutu plánování a rozvoje Prahy přibližně 362 hektarů. Zahrnuje především Stodůlky, Lužiny, Nové Butovice a Velkou Ohradu. Nejde o samostatnou obec ani vlastní katastrální území. Většina území leží v Praze 13, v katastru Stodůlek.

Projektanti se nesoustředili na jednoduché řazení stejných panelových domů do nekonečných řad. Snažili se pracovat s principem městských bloků, který upravili pro tehdejší panelovou výstavbu. K zalamování domů a vytváření částečně uzavřených celků jim pomohly rohové sekce stavebního systému VVÚ-ETA.

Čtyři čtvrti v jedné koncepci

Rozdílný charakter jednotlivých částí proto není náhodný. Stodůlky tvoří především polootevřené bloky, zatímco Lužiny zaujmou velkými meandrovitě ohýbanými celky, někdy popisovanými jako rondely. Jejich vnitřní prostory měly nabídnout klidnější prostředí mimo hlavní dopravní tahy.

Nové Butovice byly navrženy pravoúhleji a měly se stát pomyslným vstupem do celého Jihozápadního Města. Plán počítal s bulvárem, náměstím, obchody a službami. Velká Ohrada naopak pracuje s menšími, téměř uzavřenými bloky. Během procházky tak bude možné porovnat několik podob jedné rozsáhlé urbanistické koncepce.

Metro, lávky a zeleň jako součást plánu

Trasa metra nebyla do území doplněna až dodatečně, ale počítalo se s ní už při plánování sídliště. Stanice Nové Butovice se otevřela v roce 1988. Po prodloužení linky B do Zličína v roce 1994 přibyly Hůrka, Lužiny, Luka a Stodůlky. Jednotlivé stanice měly navazovat na místní centra a pěší spojení.

Významnou myšlenkou bylo také oddělení pěšího a automobilového provozu. Mezi obytnými celky vedou široké pěší komunikace a lávky, které měly usnadnit bezpečný pohyb ke školám, službám i metru. Procházka proto nabídne i pohled na to, jak tento původní záměr ovlivňuje každodenní pohyb po čtvrti.

Do celkové kompozice patří také Centrální park a zelený pás podél Prokopského potoka. Ten spojuje jednotlivé části sídliště s okolní krajinou Prokopského a Dalejského údolí. Zástavba tak není od přírody prostorově oddělená, ale navazuje na ni prostřednictvím zelené osy.

Historické Stodůlky a výtvarná díla

Výstavba nového města nepřekryla všechny starší vrstvy území. Do jeho struktury zůstaly začleněny historické statky ve Stodůlkách i kostel svatého Jakuba Staršího. Vedle panelových domů tak dodnes najdete připomínky původní vesnické a historické podoby místa.

Součástí veřejných prostranství jsou také umělecká díla. Ve Stodůlkách se nacházejí například Sluneční hodiny Pavla Přikryla a plastika Rodina Milana Váchy. V Lužinách jsou díla Olbrama Zoubka a v Nových Butovicích mozaika Den a noc od Jaroslava Róny. I tyto realizace měly přispět k tomu, aby nové sídliště fungovalo jako město s vlastními orientačními body a symboly.

Praktické informace

Začátek procházky je naplánován na sobotu 3. října 2026 ve 12 hodin u západního výstupu ze stanice metra Stodůlky na náměstí Junkových. Trasa potrvá přibližně 120 minut a povede po pěších cestách, veřejných prostranstvích a případně také nerovným terénem. Počítejte proto s delší chůzí.

Podle dostupných informací se rezervace otevřela 13. září 2026. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální kapacitu i podmínky v oficiálním programu Dne architektury. Zkontrolujte také vstupné, které se podle uvedených informací může pohybovat od bezplatné účasti až do 200 korun.