Gočárův dům vznikl pro vzdělávání i výzkum
Dům zemědělské osvěty v pražské Slezské ulici nebyl od začátku zamýšlený jako obyčejná kancelářská budova. Měl soustředit instituce věnující se vzdělávání, výzkumu a praktickému rozvoji československého zemědělství. Impulz ke stavbě vzešel od Edvarda Reicha, spoluzakladatele Československé zemědělské akademie, a návrh vytvořil architekt Josef Gočár.
Budova se stavěla v letech 1924 až 1926. Slavnostní otevření připadlo na 28. října 1926, tedy na osm let od vzniku Československa. Už v červenci, ještě před dokončením, si stavbu prohlédli prezident Tomáš Garrigue Masaryk a ministerský předseda Antonín Švehla. Dům tak od počátku plnil také reprezentativní roli významného centra zemědělského oboru.
Nároží z režného zdiva zdobí reliéfy
Gočár navrhl trojkřídlý dům na podkovovitém půdorysu. Výraz stavby stojí především na její hmotě, proporcích a materiálu. Fasády tvoří neomítané režné zdivo, které člení pravidelný rastr lizén. Nároží přirozeně vystupuje do prostoru křižovatky a převýšené schodišťové rizality dodávají budově výraznou vertikálu.
V návrhu se odráží inspirace holandskou architekturou. Stavba bývá řazena k expresivně puristickým a zároveň funkcionalistickým dílům. Je na ní patrný posun Gočárovy tvorby od starších dekorativních postupů k úspornějšímu a modernějšímu architektonickému výrazu.
Při prohlídce fasády stojí za pozornost také detaily kolem původních vstupů. Dekorativní mříže doplňují vlysy a ženské masky. Pískovcové reliéfy nad severním a jižním portálem vytvořil sochař Otto Gutfreund. Na své místo byly osazeny v roce 1927 a představují alegorie Obilnářství a Vinařství.
Uvnitř najdete dochované prvky i živou odbornou knihovnu
Historická hodnota domu se neomezuje na jeho vnější podobu. Ve vestibulu i dalších částech interiéru se zachovala řada řemeslných detailů připomínajících dobu vzniku budovy a tehdejší důraz na reprezentativní veřejné prostory. Ve vestibulu je také pamětní deska vynálezců ruchadla, bratranců Veverkových, jejímž autorem je sochař Jan Lauda.
Na původní poslání domu navazuje především Knihovna Antonína Švehly. Jako součást Ústavu zemědělské ekonomiky a informací se zaměřuje na zemědělství, lesnictví a potravinářství. Její fond obsahuje více než milion publikací. Institucionální materiály ji označují za největší odbornou zemědělskou knihovnu v České republice a jednu z největších na světě; někdy se uvádí také třetí místo v celosvětovém srovnání, jehož přesná metodika není vysvětlena.
V domě dodnes působí několik zemědělských institucí a knihovna zůstává fungujícím odborným pracovištěm. Návštěva tak spojuje prvorepublikovou architekturu s místem, kde se i dnes uchovávají a zpracovávají specializované znalosti.
Prohlídka se uskuteční během Dne architektury
V sobotu 3. října 2026 bude Dům zemědělské osvěty součástí programu festivalu Den architektury. Komentovanou prohlídku povede Jan Huml, zaměstnanec Knihovny Antonína Švehly. Výklad se zaměří na historii domu, Gočárův návrh, fasádní reliéfy, zachované interiérové prvky a fungování knihovny.
V programových údajích se objevují dva různé začátky prohlídky, v 11 a ve 13 hodin. Proměnit se může také kapacita nebo možnost rezervace. Místem setkání je Dům zemědělské osvěty na adrese Slezská 100/7 v Praze 2 – Vinohradech.