Trasa komentované vycházky začíná u Vinohradské vodárenské věže v Korunní ulici a míří do oblasti Dykovy, Hradešínské a Na Šafránce. Právě tady lze sledovat několik vrstev vinohradské architektury i příběhy lidí, kteří se na podobě čtvrti podíleli.
Jedním z nejzajímavějších příkladů jsou dvě téměř shodné vily v Dykově ulici. Na konci 19. století je navrhl Antonín Turek, přičemž jednu z nich si nechal postavit pro vlastní potřebu. Dům na adrese Dykova 952/2 se dochoval, zatímco druhý později výrazně pozměnil Ladislav Machoň. Z ulice je tak patrný rozdíl mezi historizujícím pojetím 19. století a pozdější modernizací.
Jak se z vinic staly Vinohrady
Výrazný rozvoj území nastal po oddělení Vinohrad od Žižkova v roce 1875. V roce 1879 pak byly povýšeny na město. Někdejší vinice, sady a usedlosti začaly postupně nahrazovat nové ulice, městské domy a veřejné stavby. Vznikala plánovaná rezidenční oblast, do níž se stěhovali majetní obyvatelé, podnikatelé, profesoři, umělci i příslušníci svobodných povolání.
Vinohradské vily proto netvoří jednotný architektonický celek. V jejich okolí se potkávají pozůstatky starší krajiny s novorenesančními a novobarokními stavbami, ranou modernou, rondokubismem i funkcionalismem. Důležitou roli přitom nehrají jen samotná průčelí, ale také zahrady, ploty, ulice a svažitý terén, do něhož jsou domy zasazené.
Antonín Turek a další architekti
Antonín Turek patří k osobnostem, jejichž stopa je v této části Vinohrad obzvlášť výrazná. Nebyl pouze autorem staveb pro jiné zadavatele: v Dykově ulici si navrhl a nechal vystavět vlastní dům. Zároveň vytvořil řadu dalších staveb, které dodnes připomínají jeho působení ve čtvrti.
Začátek vycházky u Vinohradské vodárenské věže není náhodný. Také tato výrazná stavba je dílem Antonína Turka. Vznikla na konci 19. století a zůstává dobře rozpoznatelnou dominantou i orientačním bodem. V její blízkosti se nachází tramvajová zastávka Vinohradská vodárna a pobočka Městské knihovny v Praze. Adresa místa srazu je Korunní 2160/68, Praha 10.
Mezi další architekty spojené s vinohradskými vilami patřili Josef Kalous, Pavel Moravec a Bedřich Bendelmayer. Někteří z tvůrců zde nejen získávali zakázky, ale své domy si také sami postavili nebo upravili. Jejich vlastní bydlení tak ukazuje, jak se v tehdejší době mohly prolínat profesní představy s osobním zázemím.
Obyvatelé vil a Gröbeho areál
Vinohradská architektura je spojená také s řadou známých osobností. Vila Osvěta v ulici Jana Masaryka se připomíná v souvislosti s Tomášem Garriguem Masarykem a jeho synem Janem Masarykem. K širšímu příběhu čtvrti patří rovněž spisovatel Viktor Dyk, podnikatel Emil Kolben, architekt František Albert Libra a houslový virtuos Váša Příhoda.
Významným cílem v širším okolí jsou Havlíčkovy sady s Gröbeho vilou. Novorenesanční vila se začala budovat v roce 1871 jako součást rozsáhlého areálu s vinicí, terasami, skleníky a romantickými prvky. Na návrhu se podílel Antonín Viktor Barvitius, interiéry a okolní stavby jsou spojovány s Josefem Schulzem. Celý areál připomíná dobu, kdy reprezentativní bydlení doplňovaly velkorysé zahrady a odkazy na původní vinohradnickou krajinu.
Termín, cena a podoba procházky
Podle aktuálního pořadatelského záznamu se komentovaná vycházka uskuteční v sobotu 17. října 2026 od 13:30. Sraz je uveden u tramvajové zastávky Vinohradská vodárna poblíž adresy Korunní 2160/68 v Praze 10. Vstupné činí 220 korun, událost je však současně označena jako vyprodaná. Termín, cenu i dostupnost je proto před cestou nutné znovu zkontrolovat.
Pořadatel neuvádí přesný seznam vil ani podrobný itinerář. Není tedy jisté, do kterých konkrétních objektů se během akce vstupuje. Většina vil je soukromá nebo slouží jiným účelům, takže při individuální procházce je možné prohlížet především jejich fasády a vztah k okolní městské zástavbě.
Samostatná trasa může vést od Vinohradské vodárny přes Dykovu, Hradešínskou a Na Šafránce ke Gröbeho vile a do Havlíčkových sadů. Katastrální Vinohrady přitom zasahují do několika městských částí: místo srazu leží v Praze 10, zatímco některé další významné vily a památky se nacházejí také na území Prahy 2 nebo v dalších částech města.