Vily, někdejší ambice vytvořit zahradní čtvrť i počátky barrandovských ateliérů představí komentovaná vycházka Prahou 5. Na trasu veřejně přístupnými ulicemi se můžete vydat v úterý 17. listopadu 2026. Součástí programu nejsou podle popisu návštěvy interiérů soukromých vil.
Zahradní čtvrť nad Vltavou
Barrandov leží v katastrálním území Hlubočepy a jeho jméno odkazuje k francouzskému geologovi Joachimu Barrandovi. Ve 20. letech minulého století si tu Václav Maria Havel představoval promyšlený obytný celek na náhorní planině nad Vltavou. Výhledy byly působivé, samotná výstavba v náročném terénu však přinášela komplikace.
Urbanistický návrh připravil architekt Max Urban. Projekt počítal nejen s parcelami pro domy, ale také s novými komunikacemi a betonovým mostem. O rozvoj území se před Havlem pokoušel českoamerický podnikatel Josef Regenermel, jeho plán ale úřady nepovolily. Havel poté pozemky koupil od rodiny Hergetů a začal uskutečňovat vlastní záměr.
Výhledová restaurace i rozmanité vily
Do projektu patřily také Terasy Barrandov, restaurace navržená Maxem Urbanem. Měla přilákat návštěvníky do nové čtvrti a podpořit zájem o koupi pozemků. Havelův plán tak počítal s místem, které by nesloužilo pouze k bydlení, ale také k setkávání a návštěvám spojeným s výhledem na řeku.
První domy si nechávaly stavět rodiny blízké Havlovým. Uvažovalo se o jednotném funkcionalistickém charakteru celé čtvrti, ten se však podařilo prosadit jen u části vil. Některé navrhl architekt Vladimír Grégr, a výsledná podoba Barrandova tak spojuje společnou urbanistickou koncepci s různorodostí jednotlivých staveb.
Od hospodářské krize k filmovým ateliérům
V polovině 30. let rozvoj zpomalila hospodářská krize. Pozemky se prodávaly hůře a výstavba se odklonila od původních představ. Část území nakonec získala filmová společnost AB a vybudovala zde ateliéry. Do okolí se vedle obyvatel začali stěhovat také lidé z filmového prostředí včetně producentů, herců a scenáristů.
Základy ateliérů byly vyhloubeny 23. listopadu 1931 a první natáčecí den následoval 25. ledna 1933. Projekt vedl Max Urban. Jako první se zde natáčela Vražda v Ostrovní ulici režiséra Svatopluka Innemanna. Filmová historie se tak stala další kapitolou místa, které mělo původně vyrůst především jako obytná čtvrť.
Čas, sraz a cena vycházky
Výklad se věnuje stavebním potížím, restauraci na terasách, prvním obyvatelům i prvorepublikovým vilám. Začíná v 11 hodin u autobusové zastávky Filmové ateliéry Barrandov na Kříženeckého náměstí a končí v ulici Barrandovská. Počítejte s délkou přibližně hodinu a půl až dvě hodiny.
Vstupné činí 220 korun, děti do šesti let mají vstup zdarma. Nákup na místě je možný pouze v případě volné kapacity. Protože se vycházka koná v budoucím termínu, údaje o ceně či kapacitě se mohou změnit.