Ve čtvrtek 5. listopadu 2026 se ve Veletržním paláci uskuteční přednáška o Janu Jakubu Quirinu Jahnovi. Osobnost 18. století spojovala malířství, výuku, sběratelství a zájem o dějiny umění. Jahn navíc patřil k lidem, kteří pomáhali vytvořit zázemí pro vznik veřejné galerie v Čechách.
Malíř z pražské umělecké rodiny
Jahn se narodil v Praze roku 1739 do rodiny s dlouhou malířskou tradicí. Základy řemesla získával u svého otce, Jana Ferdinanda Schora a Františka Xavera Palka. O přijetí za řádného člena vídeňské malířské akademie se ucházel v roce 1767. K přijímacímu řízení předložil obraz Madony s Ježíškem.
Postupně se ale jeho působení rozšířilo daleko za hranice vlastní tvorby. Zabýval se teorií umění, vyučoval kreslení, sbíral umělecká díla a věnoval se výzkumu. Odborníci ho řadí mezi zakladatele historiografie českého umění, někdy dokonce k prvním historikům umění v moderním pojetí. Označení český Vasari připomíná jeho úsilí popsat vývoj výtvarné tvorby a životy umělců působících v Čechách.
Od cechů ke Společnosti vlasteneckých přátel umění
Významnou část Jahnova života představovalo také prostředí pražských malířských cechů. Když byly za josefínských reforem v roce 1782 zrušeny, získal více prostoru pro historické studium umění. Zanechal po sobě mimo jiné nedokončený rukopis věnovaný dějinám výtvarného umění v Čechách. Dnes je uložen v Archivu Národní galerie Praha.
Dne 5. února 1796 se Jahn spolu s českými šlechtici, vzdělanci z měšťanských kruhů a dalšími umělci podílel na založení Společnosti vlasteneckých přátel umění. Nová organizace chtěla pozvednout úroveň umění a vkusu v Čechách, otevřít veřejnou galerii a vytvořit uměleckou školu. Obrazárna zahájila provoz ještě v témže roce, zatímco kreslířská škola vznikla v roce 1800 a později se stala předchůdkyní Akademie výtvarných umění.
Pozůstalost, z níž vyrostl archiv
Jahn zemřel v roce 1802. Společnost vlasteneckých přátel umění následně odkoupila jeho literární pozůstalost, poznámky, dosud nevydané práce i archiv zrušených malířských cechů. Právě tento soubor se zařadil mezi základní fondy dnešního Archivu Národní galerie Praha.
Na Jahnovy materiály navazuje také výzkumný projekt Národní galerie Praha a Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, který probíhal v letech 2023 až 2025. Zabýval se vznikem Jahnova rukopisu i jeho kontakty s osobnostmi z českého a zahraničního prostředí. Přednáška tak nabídne pohled nejen na samotného umělce, ale také na práci se starými archivními prameny.
Jeho obrazy jsou dodnes v českých kostelech
Jahn po sobě nezanechal pouze teoretické a organizační dílo. Maloval oltářní obrazy a fresky, které se dochovaly například v kostelech v Rokycanech, Přešticích, Trutnově a Kostomlatech. Jeho fresková výzdoba je doložena také v zámecké kapli v Jemčině.
O Jahnově tvorbě, odborných zájmech i cestě od malířských cechů k prvním veřejným uměleckým institucím budou mluvit archivářka Národní galerie Praha Radka Heisslerová a historička umění Marie Fiřtová.
Kdy a kam na přednášku
Program začíná ve čtvrtek 5. listopadu 2026 v 18 hodin ve Veletržním paláci na adrese Dukelských hrdinů 47 v Praze 7. Vstupné je zdarma. U pořadatele je před návštěvou možné ověřit aktuální čas, sál, případnou rezervaci a kapacitu.
Veletržní palác, funkcionalistická budova postavená v letech 1925 až 1928, hostí Národní galerii Praha od roku 1976. Stavbu navrhli Josef Fuchs a Oldřich Tyl. Po požáru v roce 1974 prošla postupnou rekonstrukcí. K budově se dá dostat mimo jiné metrem C přes stanici Vltavská a tramvajemi.