Na představení Válovky můžete do Venuše ve Švehlovce vyrazit ve středu 11. listopadu 2026 od 20 hodin. Inscenace trvá přibližně 50 minut a prostřednictvím dvou hereček přibližuje život Jitky a Květy Válových, výrazných osobností českého výtvarného umění 20. století.
Život spojený s Kladnem i malováním
Jitka a Květa Válovy se narodily 13. prosince 1922 v Kladně. Ve městě zůstaly po celý život a Kladno se výrazně propsalo také do jejich tvorby. Bydlely a pracovaly v domě v Bendlově ulici 6, kde měly vlastní ateliéry. Průmyslové město pro ně představovalo nejen domov, ale také zdroj témat, nálad a osobních zkušeností.
Obě sestry studovaly na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Emila Filly. Později byly spojovány s výtvarnou skupinou Trasa. Ve své práci se opakovaně vracely k dělnickému prostředí a ke konkrétní realitě Kladna. Za druhé světové války byly totálně nasazené v kladenské Poldině huti. Do oceláren se potom vracely kreslit a skicovat.
Dvě herečky, jeden celoživotní dialog
Válovky nejsou koncipované jako pouhý životopisný přehled. V centru stojí vztah dvou žen, které spolu vyrůstaly, pracovaly a dlouhé roky tvořily v těsném propojení. Divadelní dialog převádí jejich soužití na jeviště a zachycuje jak mimořádnou blízkost, tak rozdíly mezi sestrami.
Důležitou část příběhu tvoří období po Květině smrti 6. září 1998. Jitka zemřela 27. března 2011, téměř třináct let po své sestře. Inscenace se proto dotýká také otázky, jak se promění život člověka, když přijde o druhou polovinu dlouholetého tvůrčího i osobního rozhovoru. Jitka po Květině odchodu prožívala hluboké osamění a její tvorba na čas zeslábla, nešlo však o definitivní konec malování.
Z hutí a dělnického prostředí na pražskou scénu
Příběh Válových může oslovit i diváky, kteří se s jejich obrazy dosud nesetkali. Vedle osudů dvou malířek připomíná prostředí, které jejich práci formovalo: kladenské hutě, dělnickou každodennost a zkušenost s průmyslovým městem. Tyto motivy se v jejich díle objevovaly bez přikrášlení a zůstaly pevně spojené s konkrétním místem.
Za celoživotní dílo získaly Jitka a Květa Válovy v roce 1994 Herderovu cenu vídeňské univerzity. Jejich umělecký odkaz se přitom neomezuje na galerie a odborné publikace. Zůstává spojený také s Kladnem, domem v Bendlově ulici a zkušenostmi, které obě sestry sdílely.
Komorní inscenace ve Venuši ve Švehlovce
Válovky staví na komorním formátu a soustředí se především na dvě postavy a jejich vzájemné napětí. V inscenaci účinkují Lenka Huláková a Ivana Uhlířová. Scénografii připravila Jitka Roušová, hudbu složil Mikoláš Růžička a pohybovou spolupráci zajistila Anna Línová.
Odbornou konzultaci poskytla Dagmar Šubrtová. Představení ve Venuši ve Švehlovce tak spojuje osobní příběh malířských dvojčat s připomínkou kladenského prostředí, z něhož jejich tvorba vyrůstala.