V neděli 11. října 2026 se mohou návštěvníci vydat na komentovanou prohlídku Trojského zámku v Praze. Přibližně hodinu a půl dlouhý program propojí architekturu, malířskou a sochařskou výzdobu i zahradu, jejíž kompozice vychází z erbu rodu Šternberků.
Letní sídlo podle římských vil
Stavbu nechal v roce 1679 zahájit hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka. Autorem návrhu byl francouzský architekt Jean Baptiste Mathey, který využil zkušenosti z Itálie a inspiraci hledal u příměstských vil v okolí Říma. Trojský zámek proto nepůsobí jako obranný hrad ani jako uzavřený zámecký komplex. Byl navržen jako reprezentativní letní sídlo v krajině za tehdejší Prahou.
Dominantou interiéru je velký ústřední sál, na který navazují chodby a jednotlivé salony. O celkový dojem se postarali malíři Carpoforo Tencalla, Francesco Marchetti se synem Giovannim Francescem a bratři Abraham a Izák Godynové. Stavba tak spojuje architekturu s nástěnnou malbou, sochařstvím a promyšleným symbolickým programem.
Schodiště plné antických výjevů
Výrazným místem areálu je dvouramenné schodiště vedoucí ze zámku do zahrady. Jeho sochařskou výzdobu vytvořili drážďanští umělci Georg a Paul Hermannovi. Sousoší zachycují boj Titánů s antickými bohy a při sestupu vytvářejí scénu plnou pohybu a napětí.
Antické motivy zde neměly pouze okrasnou funkci. Odkazovaly na moc, řád a společenské postavení stavebníka. Také hlavní sál zdobí výjevy spojené s apoteózou Habsburků. Právě význam těchto motivů může přiblížit výklad, který povede Dana Kratochvílová.
Zahrada podle šternberské hvězdy
K zámku patří také zahrada založená na konci 17. století zahradním architektem Jiřím Seemanem. Je řešena ve francouzském barokním stylu a rozkládá se na dvou výškových úrovních. Její části doplňují sochy, terakotové vázy, pergoly, kašny, bludiště, okrasné plochy a štěpnice s ovocným sadem.
Půdorys a opakující se motivy vycházejí z osmicípé hvězdy v erbu Šternberků. Zahrada tak vznikla jako symbolicky uspořádaný celek, nikoli jen jako prostor k odpočinku. V 19. století získala volnější parkovou podobu, dnešní uspořádání se však opírá o rekonstrukci z 80. let 20. století podle návrhu architekta Otakara Kuči.
Areál poznamenala také povodeň v roce 2002, která zahradu výrazně poškodila. V její severní části zůstalo torzo prospektu s erby Václava Vojtěcha ze Šternberka a jeho manželky Kláry Bernardiny z Malzanu.
Prohlídka v Trojské kotlině
Výklad se zaměří také na širší historické okolí. K původnímu areálu patřily hospodářské budovy, konírna, oranžerie, vinice a kaple svaté Kláry. Dnešní Trojská kotlina navazuje na prostor Botanické zahrady hlavního města Prahy a Zoo Praha, takže zámek zůstává součástí rozsáhlejší krajiny na severozápadním okraji metropole.
Kdy a kde: Komentovaná prohlídka začíná v neděli 11. října 2026 v 15:30 a potrvá přibližně 90 minut. Sraz je u autobusové zastávky Zoo Praha–Troja, odkud se pokračuje k zámku na adrese U Trojského zámku 1/4, Praha 7.
Vstupné: Průvodcovné je podle zveřejněných informací 200 korun pro dospělé a 150 korun pro studenty a důchodce. Samostatně se hradí vstup do zámku, který činí 200 korun pro dospělé a 90 korun pro studenty a důchodce. Ceny i organizační podmínky se mohou změnit, proto je před návštěvou potřeba údaje ověřit u pořadatele nebo Galerie hlavního města Prahy, která zámek spravuje.
Po skončení prohlídky lze pokračovat procházkou v zámecké zahradě. Ta bývá podle zveřejněných turistických informací v říjnu o víkendech otevřena do 19 hodin a vstup do ní je zdarma.