V úterý 8. prosince 2026 se v Sále Martinů pražského Lichtenštejnského paláce představí dvě výrazná díla hudebního divadla 20. století. Nejprve zazní Příběh vojáka Igora Stravinského, po přestávce přijde scénická Kuchyňská revue Bohuslava Martinů. Návštěvníky čeká komorní program, ve kterém se hudba propojí s vyprávěním, hereckou akcí a jevištními prvky.
Voják, ďábel a rozhodnutí s následky
Stravinského Příběh vojáka vypráví o setkání vojáka s ďáblem. Komorní hudebně-dramatické dílo staví vedle sebe vypravěče, herce a malý instrumentální soubor a otevírá témata volby, ztráty i ceny, kterou může člověk zaplatit za vidinu lepšího života.
Významnou roli v něm mají housle, které nejsou pouze součástí doprovodu, ale patří k samotnému dramatickému světu příběhu. Vypravěč provádí dějem, zatímco hudebníci společně s hercem vytvářejí tvar mezi koncertem a divadelním představením. Vypravěče ztvární Martin Myšička, houslového partu se ujme Josef Špaček a hudební provedení povede dirigent Ondřej Vrabec.
Když ožije kuchyňské náčiní
Druhá část večera nabídne Kuchyňskou revue Bohuslava Martinů. Skladatel ji napsal v Paříži roku 1927, v době, kdy jeho hudbu ovlivňovaly jazz, taneční rytmy a živelná atmosféra velkoměsta. Dílo vzniklo jako jazzový balet o jednom dějství a je spojeno s choreografkou Jarmilou Kröschlovou.
Martinů v revue proměnil obyčejné předměty v aktéry stylizovaného groteskního děje. Kuchyňské náčiní v ní získává vlastní charakter a prostřednictvím hudby a pohybu se dostává do středu dění. Výsledkem není klasický balet s tradičními hrdiny, ale hravý svět, v němž mohou dramatickou úlohu převzít věci z každodenní kuchyně.
Pražský program uvádí scénické provedení původní Kuchyňské revue. To je třeba odlišit od koncertní jazzové suity, která z baletu rovněž existuje. Vedle hudebního kontrastu mezi oběma skladbami se tak promění také jejich vizuální a divadelní podoba: Stravinského existenciální příběh vystřídá groteskní pohybový svět Martinů.
Komorní obsazení v historickém prostředí
Vedle Martina Myšičky a Josefa Špačka se na večeru mají podílet také Miroslav Sekera, Irvin Venyš, Stanislav Masaryk, Ivan Vokáč a další hudebníci. Komorní obsazení soustředí pozornost na jednotlivé hráče, sólové housle, vypravěče i barevné možnosti nástrojů.
Obě skladby spojuje práce s netradičními prostředky, každá však míří jiným směrem. Stravinskij staví na podobenství o člověku, jeho rozhodování a následcích, zatímco Martinů využívá karikaturu, tanec a hravost. Program tak může oslovit posluchače, kteří znají tvorbu obou skladatelů, i ty, kdo dávají přednost hudbě propojené s příběhem a scénickou akcí.
Sál Martinů na Malé Straně
Koncert se uskuteční v Lichtenštejnském paláci na západní straně Malostranského náměstí. Historická budova je dnes spojena s Akademií múzických umění v Praze a působí v ní také Hudební a taneční fakulta AMU. Sál Martinů, označovaný rovněž jako Sál Bohuslava Martinů, tak poskytne prostor programu, který propojuje hudební historii, vzdělávání a scénické provedení.
Začátek je naplánován na 19:30. Adresa místa je Malostranské náměstí 258/13, Praha 1, vstupné se uvádí ve výši 300 až 450 korun. Do termínu se mohou změnit údaje o obsazení, ceně nebo organizaci večera, proto je před návštěvou potřeba zkontrolovat informace u pořadatele či prodejce vstupenek.