Do Šternberského paláce můžete v sobotu 17. října 2026 vyrazit na komentovanou prohlídku věnovanou lidem, kteří stáli u zrodu dnešního obrazového fondu Národní galerie Praha. Výklad přiblíží, jak se do veřejné instituce dostávaly obrazy, grafiky a celé sbírky získané darem, odkazem nebo zápůjčkou.
Tématem budou především mecenáši spojení se Společností vlasteneckých přátel umění, předchůdkyní Národní galerie Praha. Pozornost se zaměří na nizozemské a další staré mistry i na osudy konkrétních děl, která dnes mohou obdivovat návštěvníci galerie.
Veřejná galerie začínala díky zápůjčkám
Společnost vlasteneckých přátel umění vznikla 5. února 1796 z iniciativy české šlechty, měšťanů, duchovních a umělců. Jejím záměrem bylo založit veřejně přístupnou galerii a zároveň uměleckou školu. Obrazárna se otevřela ještě v roce 1796, škola začala fungovat o čtyři roky později.
V prvních letech přitom Společnost nemohla umělecká díla vlastnit. Expozice proto sestavovala hlavně ze zápůjček od šlechtických, měšťanských a uměleckých sběratelů. Také obrazy, které později sama nakupovala, prodávala v dražbách vlastním členům. K systematickému vytváření vlastního fondu přešla až po roce 1835.
Obrazy od Hosera i Silva-Taroucy
K nejvýraznějším podporovatelům patřil Josef Hoser. V roce 1844 věnoval více než 300 obrazů vlámských, holandských a středoevropských autorů ze 17. a 18. století. Do své sbírky je získával mimo jiné ve vídeňských kolekcích a na aukcích v evropských městech. Zastoupena v ní byla také díla rokokového malíře Norberta Grunda.
Další významný příspěvek přišel v roce 1856 od hraběte Bedřicha Silva-Taroucy. Jeho dar připomíná obraz Zimní krajina s pastí na ptáky od Pietera Brueghela II. Právě na tomto díle lze sledovat, jak se soukromá sbírka dostala do veřejné kolekce.
Společnosti odkázal svou sbírku také právník a rektor Univerzity Karlovy Jan Nepomuk Kaňka. Vojtěch Lanna jí věnoval kolekci grafického umění, která se stala základem nového oddělení grafické sbírky. Mezi další významné podporovatele patřil také kníže z Liechtensteinu, jehož bližší určení program neuvádí.
Šternberský palác a jeho staří mistři
Barokní Šternberský palác na Hradčanském náměstí vznikal v letech 1699 až 1708. Za jeho stavebníka je považován Václav Vojtěch ze Šternberka, projekt je připisován Giovannimu Battistovi Alliprandimu.
Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění zde sídlila od roku 1814 do roku 1871. Po druhé světové válce se palác stal sídlem nově konstituované Národní galerie a od roku 1947 v něm jsou vystavována díla starého umění. Dnešní expozice Staří mistři II tak navazuje na dlouhou historii místa.
Kdy se prohlídka koná a kolik stojí vstup
Prohlídka se uskuteční v roce 230. výročí založení Společnosti vlasteneckých přátel umění. Začíná v sobotu 17. října 2026 ve 12 hodin a trvá přibližně hodinu. Sraz je v přízemním vestibulu Šternberského paláce na adrese Hradčanské náměstí 15; aktuální čas je před návštěvou vhodné ověřit u pořadatele.
Vstupenky jsou k dispozici přes GoOut. Běžné vstupné činí 120 korun, studenti a senioři zaplatí 80 korun. Zvýhodněné vstupné platí také pro členy Klubu přátel NGP a držitele průkazu ZTP/P. K paláci se dá jet metrem A ze stanic Malostranská nebo Hradčanská, případně tramvají 22 ze zastávek Pražský hrad, Brusnice nebo Pohořelec.