Werichova vila na pražské Kampě uvede inscenaci Reynek_Renaud – Snění z Petrkova, která vypráví o vztahu Bohuslava Reynka a Suzanne Renaudové. Český básník, grafik a překladatel a francouzská básnířka v ní vystupují jako dvě osobnosti propojené láskou, tvorbou, několika jazyky i krajinami Lyonu, Grenoblu a Vysočiny.
Podle programu Werichovy vily se představení uskuteční v pondělí 23. listopadu 2026 od 19 hodin. Zároveň je uváděn také termín 2. října 2026, proto je při plánování návštěvy nutné vycházet z aktuálního data v prodejním systému nebo u pořadatele.
Divadlo, tanec a obrazy místo klasického životopisu
Snění z Petrkova není postavené jako běžná činohra, která by pouze převyprávěla životní příběh známého páru. Dramatický a prozaický text se tu potkává s poezií, tancem, zpěvem, hudbou a živou výtvarnou akcí. Důležitou roli má také obrazová a grafická stopa Bohuslava Reynka.
Autorem, režisérem i choreografem projektu je Martin Dvořák. Výtvarnou podobu vytvořil Adam Panáček, hudbu složila Beata Hlavenková. Na scéně se objevují Klára Havelková, v programu uvedená také jako Trojanová, Martin Dvořák a Adam Panáček.
Inscenace vznikla v rámci dramaturgické linie ProART Company, která propojuje poezii a literaturu s divadelními prostředky. Tvůrci ji připravili přímo pro Werichovu vilu. Menší prostor má navodit atmosféru domu, zahrady a každodennosti v Petrkově, kde se společný život Reynka a Renaudové přirozeně prolínal s jejich uměleckou prací.
Setkání českého básníka s francouzskou básnířkou
Bohuslav Reynek poznal Suzanne Renaudovou v roce 1923. O tři roky později se v Grenoblu vzali a v dalších letech žili mezi Francií a Petrkovem. Zimy trávili v Grenoblu, zatímco léta se vraceli na statek na Vysočině. Ten se postupně stal jejich domovem i místem, odkud vycházela jejich tvorba.
Renaudová do vztahu přinesla francouzskou básnickou zkušenost, Reynek její dílo mimo jiné překládal. Její sbírka Křídla z popele vznikala také pod vlivem české krajiny. Nejprve vyšla ve francouzštině, později v Reynkově překladu. Jejich společný příběh tak ukazuje nejen život uměleckého páru, ale také kulturní výměnu mezi Českem a Francií.
Do jejich osudů výrazně zasáhly válka a poválečné změny. Za války musela rodina Petrkov opustit a přibližně rok našla zázemí u rodiny nakladatele Josefa Floriana ve Staré Říši. Po válce byl statek vyvlastněn a část jeho areálu využívalo jednotné zemědělské družstvo. Ztráta domova, vykořenění a tvorba v nesvobodné době proto patří k podstatným tématům inscenace.
Proč se Snění z Petrkova odehrává právě na Kampě
Werichova vila stojí na adrese U Sovových mlýnů 501/7 v Praze 1 na Malé Straně. Její historie sahá více než čtyři století do minulosti a první zmínka o dnešní stavbě pochází z roku 1580. Objekt býval koželužnou i zahradním domkem a žil v něm také učenec Josef Dobrovský.
Po povodni v roce 2002 prošla vila obnovou. Od roku 2015 ji na základě veřejné soutěže získalo do pronájmu Museum Kampa. Dnes slouží jako muzeum a kulturní prostor pro stálou expozici, výstavy, koncerty, besedy, workshopy i divadelní projekty.
Komorní a civilní charakter vily vytváří pro příběh Reynka a Renaudové vhodné prostředí. Jejich osudy tu nemusí působit jako vzdálená literární legenda, ale jako intimní setkání s lidmi, jejichž osobní život i práce ovlivnily dějiny 20. století.
Z pražské Kampy do skutečného Petrkova
Na pražské představení lze navázat návštěvou Petrkova na Vysočině. Zámeček, zahrada a hospodářské objekty tam tvoří významné literární pamětní místo a kulturní památku. Od roku 2020 je areál ve správě Památníku národního písemnictví, který zde postupně buduje Česko-francouzské kulturní centrum.
Součástí místa zůstal také zahradní domek, jenž si Reynek nechal postavit v roce 1919 a kde tvořil. V zámečku se dochovaly původní prvky, například výmalba, okna, kachlová kamna, dveře a kování. Petrkov s Havlíčkovým Brodem spojuje naučná stezka Bohuslava Reynka, která pokračuje až ke hřbitovu ve Svatém Kříži. Právě tam jsou Bohuslav Reynek a Suzanne Renaudová pohřbeni vedle sebe.
Vstupenky na představení ve Werichově vile se prodávají přes GoOut a pokladnu vily. Divadelní vstupné není součástí běžného vstupu do muzejní části, případná prohlídka expozice se tedy řeší samostatně.