Výlet Prosekem může začít u kostela sv. Václava a pokračovat přes zbytky původní zástavby, panelové sídliště a Park Přátelství až k Proseckým skalám. Na poměrně krátké trase se střídají drobné historické měřítko, rozsáhlá poválečná výstavba i zelené svahy nad Vysočany.
Začátek u románské baziliky
Kostel sv. Václava patří k nejstarším stavbám na Proseku. Jde o trojlodní románskou baziliku se čtvercovým presbytářem, věží a trojicí apsid. Vznikla pravděpodobně ve druhé polovině 11. století, případně na přelomu 11. a 12. století. Její založení se spojuje s ranými dějinami českého státu, konkrétní okolnosti však nejsou spolehlivě doložené.
Podoba kostela se v průběhu času měnila. Přibližně kolem roku 1200 prošel přestavbou, při níž bylo využito starší jádro. Po poškození během husitských válek následovaly gotické úpravy a v roce 1675 barokní přestavba. Věž byla dostavěna roku 1712. V apsidě jižní lodi se dochovaly nástěnné malby z doby kolem roku 1200.
Součástí areálu je také historický hřbitov s náhrobky z 19. století, ohradní zeď, pozdně barokní brána z roku 1770 a samostatná zvonice. Okolí kostela tak působí jako klidný celek, který si stále uchovává charakter staršího sídla.
Prosek kolem staré návsi
Historický Prosek vyrostl u cesty vedoucí z Prahy do Staré Boleslavi. Osídlení se formovalo poblíž křižovatky cest a kostel se stal jeho přirozenou dominantou. První písemné zmínky o Proseku jsou podle publikace městské části spojovány už s 10. stoletím.
V okolí kostela lze dodnes rozeznat část původní struktury. Bývalá náves a navazující nízké domy vytvářejí přechod mezi starou vesnicí a pozdější zástavbou. Nejde o uzavřený skanzen, ale o běžně živou část města, kde zůstaly patrné někdejší urbanistické vztahy. Zachované pozemky bývalé návsi mají urbanistickou hodnotu.
Panelové město Severního města
Radikální změnu přinesla výstavba ve druhé polovině 20. století. Prosecké sídliště vznikalo v 60. a 70. letech jako první velké sídliště takzvaného Severního města. Stavba probíhala v několika etapách a jednotlivé prameny se v jejich přesném vymezení liší. V původním jádru vzniklo podle údajů městské části 10 976 bytových jednotek, další domy pak přibyly v navazujících směrech.
Panelové domy přinesly proti původní návsi zcela jiné měřítko. Návrh však nepočítal jen s bytovými bloky: jeho součástí byly také zelené plochy a pěší průchody, které měly obytné celky spojovat s okolní krajinou.
Nejvýraznějším parkovým prvkem je Park Přátelství. Původní záměr počítal s plochou přibližně 23 hektarů, skutečně vybudovaná část dnešního parku má zhruba 11 hektarů. Vítězný návrh z roku 1968 vytvořil architekt Otakar Kuča a park se postupně realizoval v letech 1976 až 1983. Zeleň zde dodnes změkčuje rozsáhlou sídlištní zástavbu a slouží pěším i odpočinku.
Prosecké kontrasty na jedné trase
Další vrstvu procházky představuje terénní hrana Proseckých skal. Prosek leží mezi proseckou plání a svahy směrem k Vysočanům, takže se tu vedle různých období výstavby setkávají také odlišné podoby krajiny. Pěší a parkové cesty propojují historické jádro, sídliště, skály i zelené svahy.
Právě této proměně se bude věnovat komentovaná procházka Praha – Prosecké kontrasty zařazená do Dne architektury 2026. Koná se v sobotu 3. října 2026 od 16 hodin. Sraz účastníků je u Proseckého kostela na adrese U Proseckého kostela 5/3 v Praze 9, program potrvá přibližně 80 minut a provede jím historik umění Dalibor Prix.
Trasa se zaměří na původní zástavbu, kostel sv. Václava i novodobé sídliště. Stejnou posloupnost lze projít také samostatně: od kostela zamířit k bývalé návsi, pokračovat mezi panelovými domy a Parkem Přátelství a nakonec dojít k Proseckým skalám. U komentované akce je třeba před cestou ověřit aktuální informace o rezervacích a režimu kostela.