Barokní paláce většina návštěvníků Prahy zná hlavně z jejich průčelí. V neděli 4. října 2026 nabídne Den architektury možnost podívat se na Toskánský, Lichtenštejnský a Nostický palác v širších souvislostech. Všechny tři stavby spojuje práce architekta Pavla Kupky, který se věnoval jejich obnově.
Od Hradčanského náměstí na Malou Stranu
Setkání účastníků je naplánováno na 17 hodin před Toskánským palácem. Trasa pak povede z Hradčan k Lichtenštejnskému a Nostickému paláci na Malé Straně. Výkladem provede historička architektury Radomíra Sedláková, která jednotlivé rekonstrukce porovná a zasadí je do širšího kontextu péče o historické budovy v Praze.
Zmíněné paláce dnes neslouží jen jako připomínka šlechtických sídel. Využívají je také státní a úřední instituce, což při obnově přináší potřebu skloubit památkovou ochranu s praktickými nároky současnosti. Právě tento vztah mezi minulostí a novou funkcí bude jedním z témat vycházky.
Toskánský palác a objevené fresky
Toskánský palác vznikal kolem roku 1690 a řadí se k významným raně barokním stavbám Hradčanského náměstí. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století v něm sídlí Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Veřejnosti se příležitostně otevírá část přízemí se sálem pro výstavy a společenské akce, nejde však o památku běžně přístupnou v režimu klasické turistické prohlídky.
Obnova paláce přinesla také nález nástěnných fresek ze 17. století. Ukazuje se na něm, že rekonstrukce historického domu neznamená pouze opravu viditelných částí, ale také odkrývání starších vrstev ukrytých pod pozdějšími úpravami. Právě podobné detaily mohou změnit pohled na stavbu, kolem níž lidé běžně jen procházejí.
Nové prvky bez napodobování baroka
Pavel Kupka při obnovách spolupracoval s architektkou Janou Hrdličkovou a sochařem Karlem Neprašem. Jejich přístup vycházel z respektu k historické architektuře, současně ale nové zásahy neměly předstírat, že patří do původní doby vzniku paláců.
Příkladem jsou kamenné patníky u Toskánského paláce, jejichž autorem je Karel Nepraš. Nenápadný prvek ukazuje, jak lze do památkového prostředí začlenit současné řešení bez kopírování barokních forem. Vycházka se tak zaměří nejen na vzhled paláců, ale také na způsob, jakým mohou staré budovy fungovat v dnešním městě.
Kupkova stopa v centru Prahy
Tři paláce představují jen část Kupkovy práce v hlavním městě. Architekt se podílel také na dostavbě okolí Národního divadla a navrhl jeho provozní i někdejší restaurační budovu. Jeho působení proto zasahovalo jak do obnovy jednotlivých historických objektů, tak do podoby významných míst v centru Prahy.
Sraz účastníků je před Toskánským palácem na adrese Hradčanské náměstí 182/5 v Praze 1, uváděné také jako Hradčanské náměstí 5. Vstupné bylo podle původního záznamu uvedeno od nuly do 200 korun a kapacita akce byla označena jako vyprodaná. Případná uvolněná místa a organizační pokyny poskytuje pořadatel.
Vzhledem k tomu, že Toskánský palác slouží ministerstvu, není automaticky zaručený vstup do všech jeho interiérů. Rozsah návštěvy se může řídit aktuálními bezpečnostními a organizačními podmínkami.