Galerie hlavního města Prahy připravuje na podzim 2026 výstavu Jaroslav Čermák – Mýty evropské reality. Od 4. listopadu 2026 do 28. února 2027 v prostoru GHMP Knihovna na Mariánském náměstí představí malíře, jehož tvorba vznikala mezi Prahou, Belgií, Francií, Balkánem, Itálií a Bretaní.
Jedním z hlavních exponátů bude Únos Hercegovky. Obraz, s nímž Čermák v roce 1861 uspěl na pařížském Salonu, se po více než 150 letech vrátí do Prahy. Projekt Galerie hlavního města Prahy vzniká ve spolupráci s Národní galerií Praha a zasadí umělcovo dílo do širšího příběhu evropského umění 19. století.
Čermákova cesta evropskou malbou
Jaroslav Čermák se narodil v Praze roku 1830 a zemřel v Paříži v roce 1878. Nejprve studoval na pražské Akademii výtvarných umění, později pokračoval v Antverpách a Bruselu. Jeho život i práce byly spojené také s Francií, Dalmácií, Černou Horou, Itálií a Bretaní.
Výstava proto nebude vyprávět pouze o českém malíři a jeho vztahu k domácím dějinám. Ukáže, jak se v Čermákových obrazech střetávaly různé kulturní vlivy: belgická a francouzská malba, české historické motivy, jihoslovanské náměty i pozorování krajiny a každodenního života na západním pobřeží Francie.
Čermák se pohyboval mezi romantismem a nastupujícím realismem. Maloval historické scény, portréty, žánrové výjevy, zátiší i krajiny. Dramatické náměty a výrazné kompozice doplňoval citlivostí pro barvu a světlo, kterou rozvíjel mimo jiné v prostředí belgické historické malby.
Mezinárodní pozornost si získal už obraz Šimon Lomnický žebrá na pražském mostě z roku 1853. Podle Národní galerie Praha šlo o první obraz českého autora vystavený na pařížském Salonu. Čermák později obdržel ocenění v Belgii i ve Francii, mimo jiné belgický kříž krále Leopolda a francouzský řád Čestné legie.
Historické scény, Černá Hora i Roscoff
V Praze se setkají díla z několika etap a tematických okruhů jeho tvorby. Vedle českých historických obrazů výstava přiblíží také Čermákův zájem o Balkán a Černou Horu. Právě tyto motivy mu přinesly výrazný ohlas v zahraničí a západoevropskému publiku nabízely pohled na prostředí vnímané jako vzdálené, exotické a romantické.
Z kolekce spojené s Národní galerií Praha budou k vidění například Únos Černohorky, Raněný Černohorec a Dalmatská svatba. Jinou polohu malířovy práce zastoupí bretaňské obrazy Vzpomínka na Roscoff a Život na pobřeží u Roscoffu. Návštěvníci tak uvidí nejen velké dějinné výjevy, ale také krajinu a výjevy z běžného života.
Rozsah projektu podtrhnou zápůjčky z institucí v Belgii, Francii, Nizozemsku a Spojených státech. Zapojit se mají Královská muzea krásných umění v Belgii, KMSKA v Antverpách, Musée de la Vie romantique v Paříži, Amsterdam Museum a Dahesh Museum of Art v New Yorku. Součástí výstavy budou také díla Čermákových současníků a následovníků.
Co mohou historické obrazy říct dnes
Název výstavy upozorňuje na to, že malby 19. století nejsou jen obrazovým záznamem minulosti. Pomáhaly vytvářet představy o národu, svobodě i vzdálených částech světa a ovlivňovaly způsob, jakým byli zobrazováni lidé vnímaní jako jiní.
Kurátorský pohled se proto zaměří také na orientalismus a vztah k jinakosti, na různé podoby ženy jako hrdinky i pasivní oběti a na proměny trhu s uměním. Čermákova díla tak nabídnou vedle atraktivních historických a exotických motivů také možnost sledovat, jak evropská kultura utvářela obrazy národní identity a Balkánu.
Výstava v centru Prahy
Výstava se uskuteční v prostoru GHMP Knihovna ve druhém patře budovy Městské knihovny na Mariánském náměstí 98/1 v Praze 1, nikoli v Domě U Kamenného zvonu. Prostor je bezbariérový a dostat se k němu lze ze Staroměstské stanice metra A i tramvajemi.
Návštěvu lze spojit s procházkou historickým centrem, Klementinem nebo Staroměstským náměstím. V okolí Mariánského náměstí se nachází také několik děl ve veřejném prostoru, na která GHMP upozorňuje, například Idiom Mateje Kréna a další sochařské prvky.
Na výstavu naváže doprovodný program Národní galerie Praha Zaostřeno na Jaroslava Čermáka. Nabídne komentované prohlídky a přednášky věnované orientalismu, romantismu, realismu, Černé Hoře i první generaci českých umělců působících v Paříži.