Na Jungmannově náměstí před sochou Josefa Jungmanna začíná vycházka, která zavede účastníky za stopami svobodných zednářů v Praze. Přibližně dvě hodiny budou věnované místům, osobnostem a příběhům spojeným s lóžemi, jejichž působení se propsalo do historie hlavního města.
Konkrétní podoba trasy se může podle programu měnit, její hlavní část ale vede historickým centrem. Nečeká vás prohlídka jediného uzavřeného objektu. Výklad pracuje s konkrétními adresami, městskou architekturou i symboly, které mohou odkazovat k lidem z veřejného, kulturního a vědeckého života.
Od anglického osvícenství k pražským lóžím
Kořeny svobodného zednářství sahají do prostředí anglického osvícenství 18. století. Vedle tajemství a uzavřenosti, s nimiž bývá často spojováno, hrály významnou roli také filozofické a morální úvahy, spolkový život a práce se symboly.
Pražská vycházka se zaměřuje na to, jak se toto hnutí dostávalo do českého prostředí, kdy se v Praze objevilo a jak zdejší lóže fungovaly. Některé příběhy souvisejí s konkrétními budovami a adresami, jiné s lidmi, kteří působili v politice, kultuře, vědě nebo dalších oblastech veřejného života.
Alfons Mucha mezi secesí a zednářstvím
Jednou z nejvýraznějších osobností českého zednářství byl Alfons Mucha. Do svobodného zednářství vstoupil v Paříži 25. ledna 1898 a po vzniku Československa se zapojil také do budování české zednářské organizace.
Jeho role nebyla pouze symbolická. Mucha navrhoval odznaky, razítka, hlavičkové papíry a diplomy pro české zednářské prostředí. Podílel se také na tvorbě českého názvosloví a stanov a překládal obřad nazývaný „vnos světla“. Jeho příběh tak propojuje známou secesní tvorbu s méně viditelnými dějinami spolkového života.
Husova ulice a přerušené dějiny
Konkrétní stopu představuje dům v Husově ulici 9. Od podzimu 1923 v něm fungovala místnost prvního společného chrámu československých zednářských lóží. Taková místa připomínají, že za představami o tajných znameních stojí také skutečné adresy, organizace a lidé.
Významnou českou lóží byla Lóže Národ, založená 28. března 1919. Její členové přicházeli z politiky, lékařství, vědy, literatury, žurnalistiky i výtvarného umění. Její působení však přerušily dějinné události: za nacistické okupace bylo české zednářství rozpuštěno a činnost Lóže Národ skončila 14. října 1938. K dalšímu zákazu došlo v roce 1951 během komunistického režimu. Obnova zednářského života byla možná až po jeho pádu.
Historie, symboly a městské legendy
Téma vycházky přirozeně přitahuje pozornost představou skrytých poselství a tajných znaků. Výklad však rozlišuje mezi tím, co lze doložit v historických pramenech, a pozdějšími legendami. Svobodné zednářství mělo uzavřenou spolkovou strukturu a vlastní symbolický jazyk, jeho dějiny ale nelze zjednodušit na obraz tajné organizace, která řídila dění v Praze.
Aktuálně uváděný termín připadá na neděli 3. ledna 2027 od 10 hodin. Sraz je před sochou Josefa Jungmanna na Jungmannově náměstí v Praze 1. Vstupné je původně stanoveno na 220 korun; termín i cena se mohou změnit. Kapacita podobných vycházek Pražské vlastivědy bývá omezená a vstupenku je třeba mít předem.