Petrskou čtvrtí se dá projít během několika hodin, přesto na krátké trase nabídne překvapivě mnoho vrstev pražské historie. Dnešní ulice navazují na starší osadu Poříčí, která tu stála ještě před založením Nového Města Karlem IV. v roce 1348. Část původního uspořádání se dochovala, takže při procházce nejde jen o jednotlivé památky, ale také o čtení staré městské struktury.
Poříčí před Novým Městem
Archeologové objevili v Petrské ulici pozůstatky sídliště z 12. a 13. století. Patří mezi ně i zahloubené stavby označované jako zemnice. Osada byla spojena s pražskými Němci a později se začlenila do novoměstského městského celku.
Nejvýraznější památkou oblasti je kostel sv. Petra na Poříčí. Jeho původ sahá do druhé poloviny 12. století, kdy zde vznikla románská bazilika. Podobu, kterou známe dnes, ovlivnila především přestavba v 19. století podle návrhu Antonína Mockera, který stavbě doplnil novogotické a novorománské prvky. Samostatně u kostela stojí pozdně gotická zvonice z roku 1598.
Od svatého Petra se odvíjí také názvy okolních míst. Kostel dal jméno Petrské ulici, Petrskému náměstí i celé čtvrti. Na náměstí se sbíhají Soukenická, Barvířská, Lodecká, Petrská, Zlatnická a Truhlářská ulice. Označení Petrské náměstí se používá od roku 1894 a jeho okolí dobře ukazuje postupné vrstvení starší a novější zástavby.
Stopy Vltavy a zaniklých mlýnů
Charakter Petrské čtvrti po staletí určovala blízkost řeky. Nejméně od roku 1384 pracovaly u Vltavy lodní mlýny, kterým se říkalo také škrtnice. Vodní mlýny jsou v této části Prahy doloženy ještě roku 1818, dnes po nich však zůstávají hlavně písemné zmínky a proměněná podoba nábřeží.
Vltava do života místních zasahovala nejen prací a dopravou, ale také povodněmi. Dne 23. června 1280 rozvodněný potok poškodil domy v Poříčí a voda zaplavila kostel sv. Petra. Dnešní nábřeží proto připomíná i dlouhý proces, během něhož se Praha snažila vodní živel usměrnit a přizpůsobit mu městské prostředí.
V širším okolí stojí za pozornost také kostel sv. Klimenta, Novomlýnská vodárenská věž a místo, kde kdysi bývala Petrská brána. Jejich poloha vůči ulicím, řece a okolním domům ukazuje, jak důležité jsou pro podobu města nejen samotné stavby, ale i jejich vzájemné vztahy.
Řemesla, bydlení a pestré obyvatelstvo
Jižní část čtvrti se mezi 15. a 18. stoletím postupně proměňovala z řemeslnické oblasti v rezidenční místo. V 19. století tu ovšem žilo také mnoho lidí pracujících v dělnických profesích. Meziválečná Petrská čtvrť byla podle historického přehledu sociálně i národnostně různorodá. Odhad hovoří přibližně o čtvrtinovém zastoupení německého a stejně velkém podílu židovského obyvatelstva; nejde však o přesnou statistiku, nýbrž o údaj z historického zpracování.
Různorodý vývoj je patrný i na ulicích. Uvnitř čtvrti se dochovala drobnější historická zástavba, zatímco na okrajích, zejména směrem k nábřeží, působí domy a další stavby monumentálněji. Nové Město bylo při novém vyhlášení pražské městské památkové rezervace v roce 1971 zahrnuto mimo jiné díky zachované urbanistické struktuře a cenným domům z 19. a první poloviny 20. století.
Funkcionalismus vedle novější výstavby
Do historického prostředí ve 20. století přibyly funkcionalistické stavby, poválečné zásahy i administrativní komplexy. Starší uliční síť a parcelace se tak místy střetávají s novější výstavbou, která změnila měřítko některých prostorů.
Výrazným příkladem je komplex Prague City Center. Vznikl na místě někdejšího Špačkova domu a poštovních koníren a dodnes vyvolává debatu o tom, jak doplňovat novou architekturu v historickém centru. Petrská čtvrť přitom zůstává hlavně obytnou lokalitou, její okraje ale zatěžuje doprava, kancelářská výstavba a infrastruktura podél řeky.
Mezi současná témata patří také zastavování vnitrobloků, ubývání zeleně a nedořešené pěší propojení s Karlínem, Masarykovým nádražím, Florencí a vltavskými břehy. Právě střet každodenního života, památkové ochrany a nových požadavků na centrum dává čtvrti její dnešní charakter.
Procházka Petrskou čtvrtí skrz naskrz
Historii i současnou podobu lokality představí komentovaná vycházka Petrská čtvrť skrz naskrz, která je naplánována na středu 23. září 2026 od 16 hodin. Sraz bude před kostelem sv. Petra na Poříčí v Biskupské ulici na adrese Biskupská 13.
Trasa potrvá přibližně hodinu a půl až dvě hodiny. Zaměří se na staré kostely, mlýny a zaniklé vltavské ostrovy, ale také na funkcionalismus, poválečný vývoj a současné proměny čtvrti. Vstupné se pohybuje mezi 200 a 330 korunami. Dostupnost a případné zrušení akce je třeba řešit s pořadatelem.
Program se odehrává venku a může vést podél rušnějších komunikací i v okolí nábřeží, proto se hodí pohodlná městská obuv. Návštěva interiéru kostela není automatickou součástí vycházky.