Olšanské hřbitovy zabírají více než 50 hektarů a tvoří je dvanáct hřbitovů. Podle historického odhadu tu spočinuly přibližně dva miliony lidí. V neděli 10. ledna 2027 se má konat komentovaná vycházka, která představí dějiny areálu i jeho umělecké a pietní souvislosti.
Od morových pohřebišť k velkému areálu
Historie Olšanských hřbitovů začala v době, kdy Prahu v roce 1679 zasáhl mor. V lednu následujícího roku město koupilo pozemky určené pro morový hřbitov. Když v letech 1713 až 1714 přišla další epidemie, pohřebiště se rozšířilo.
Na konci 18. století zakázal stát pohřbívání uvnitř města. Olšany se poté staly hlavním katolickým hřbitovem pro pravobřežní pražské čtvrti. Areál postupně rostl a jeho jednotlivé části dnes zachycují různé podoby pohřbívání i vzpomínání na zemřelé.
Náhrobky jako svědectví proměn umění
Mezi hroby se setkávají náhrobky a hrobky od klasicismu až po současnost. Kamenická a sochařská výzdoba ukazuje, jak se měnil vkus i způsob, jímž lidé vyjadřovali úctu k zesnulým.
Na Olšanech jsou pohřbeni například Jan Palach, Jan Werich a Jiří Voskovec. Známá jména jsou ale jen částí příběhu místa, které uchovává památku na celé generace Pražanů a jejich různorodé osudy.
Vojenská pohřebiště a místa za zdí
Ulicí Jana Želivského je areál rozdělen na dvě části. V jedné z nich leží čestná vojenská pohřebiště. Patří k nim hroby obětí první světové války, legionářů, příslušníků RAF, obětí Pražského povstání i vojáků Commonwealthu.
Také prostor za zdí má vlastní minulost: nachází se tam zrušený první hřbitov. U kaple svatého Rocha a Rozálie se zachovaly cenné náhrobky, které připomínají jeho existenci.
Kdy a kde se vycházka koná
Záznam GoOut uvádí termín v neděli 10. ledna 2027 od 10 hodin. Sraz má být u tramvajové zastávky Olšanské náměstí, před hotelem Olšanka na adrese Táboritská 1000/23 v Praze 3. Vstupné je uvedeno ve výši 220 korun.