V pondělí 5. dubna 2027 se Smetanova síň Obecního domu promění v dějiště koncertu, který během jednoho večera vystřídá tři odlišné hudební nálady. Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Petra Altrichtera zahraje suitu z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, Lisztův Klavírní koncert č. 2 A dur a Šeherezádu Nikolaje Rimského-Korsakova.
Janáčkův svět přírody a moravských hudebních inspirací vystřídá sólový klavír a závěr večera bude patřit orchestrální fantazii inspirované příběhy Tisíce a jedné noci. Všechny tři skladby přitom nechávají orchestr vytvářet hudební obrazy a dramatické proměny bez scénického dění.
Janáček v koncertním výběru, Liszt jako jeden hudební oblouk
Janáčkova suita zazní v úpravě Václava Talicha a potrvá přibližně patnáct minut. Výběr z opery zachycuje její živelnou rytmiku i lyrické polohy. V Janáčkově zvukovém světě se přírodní prostředí prolíná s lidskými osudy a hudba dokáže navodit představu děje i bez divadelního provedení.
Poté se k orchestru připojí klavírista Martin Kasík. Lisztův druhý klavírní koncert trvá zhruba čtyřiadvacet minut a neřídí se běžným rozdělením na několik samostatných vět. Jeho části na sebe navazují v souvislém proudu, v němž se hudební motivy opakovaně vracejí a mění.
Kasík patří k výrazným českým klavíristům své generace. Získal ocenění na soutěži Pražského jara a zvítězil také v soutěži Young Concert Artists v New Yorku, po níž začala jeho mezinárodní koncertní dráha. Lisztova skladba propojuje nároky na technickou brilanci s citlivostí pro proměnlivý hudební materiál.
Housle, které provázejí Šeherezádiny příběhy
Závěrečná Šeherezáda zabere přibližně dvaačtyřicet minut. Rimskij-Korsakov při její tvorbě čerpal z prostředí Tisíce a jedné noci a skladba je známá bohatou orchestrální barevností.
Výraznou roli mají sólové housle. V hudebním obrazu zastupují Šeherezádu, která vyprávěním udržuje pozornost svých posluchačů. Jejich hlas se vynořuje z orchestru a propojuje intimnější pasáže s mohutnými scénami. Střídání drobných detailů a širokého orchestrálního zvuku tvoří podstatnou část účinku skladby.
Petr Altrichter a jubilejní sezona rozhlasového orchestru
Dirigentského vedení se ujme Petr Altrichter. Mezinárodní pozornost získal mimo jiné vítězstvím v dirigentské soutěži v Besançonu. V minulosti působil jako šéfdirigent Královské liverpoolské filharmonie a hlavní hostující dirigent České filharmonie.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu slaví v sezoně 2026/2027 sto let od svého vzniku. Činnost zahájil 1. října 1926 jako orchestr Radiojournalu a první veřejné vystoupení odehrál následující den v Radiopaláci na Vinohradech. V jubilejní sezoně má nového šéfdirigenta a uměleckého ředitele Eliase Grandyho; na dubnovém koncertě však bude orchestr řídit Altrichter.
Koncert v budově spjaté s českými dějinami
Obecní dům vznikal v letech 1905 až 1911 podle návrhů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky a kolaudován byl v roce 1912. Smetanovu síň zdobí mimo jiné malby Karla Špillara a štuková výzdoba Karla Nováka. Nacházejí se v ní také historické varhany s bronzovým reliéfem Bedřicha Smetany.
Budova je významným místem i z hlediska moderních českých dějin: 28. října 1918 zde byla vyhlášena Československá republika. V listopadu 1989 se ve Smetanově síni uskutečnilo první setkání Václava Havla s tehdejším předsedou vlády Ladislavem Adamcem.
Koncert začíná v 19:30 na adrese náměstí Republiky 1090/5 v Praze 1. Samostatně se koná také veřejná generální zkouška od 10:00. Večer odvysílá stanice Český rozhlas Vltava. Vstupné činí 180 až 1100 korun a program se může změnit.