Trasa ulicí Na Příkopě zabere jen krátkou chvíli, nabídne však pozoruhodnou koncentraci architektury. Mezi Prašnou bránou, náměstím Republiky a Václavským náměstím stojí budovy, které vznikaly od konce 19. století do první poloviny 20. století pro banky, pojišťovny i další městské funkce.
Procházka mezi finančními paláci
V době první republiky si Na Příkopě vybíraly za své adresy centrály významné československé velkobanky. Ulice tak získala význam nejen jako důležitá městská komunikace, ale také jako místo, kde instituce předváděly svou stabilitu a hospodářskou sílu. Bankovní budovy proto často připomínají spíše paláce než běžné kanceláře.
Na několika stech metrech se tu setkáte s někdejšími centrálami Živnostenské banky, Eskomptní banky a Průmyslové banky. Jejich podobu ovlivnili architekti František Roith, Karel Jaray a Bedřich Bendlmayer. Rozdíly mezi stavbami zároveň ukazují proměnu vkusu: historizující fasády vystřídala secese a později úspornější moderna s funkcionalismem.
Stavby od historismu po funkcionalismus
K nejstarším výrazným objektům patří neorenesanční dvojsídlo Zemské banky království Českého. První část vznikla v letech 1894–1896, druhá následovala v letech 1908–1912. Návrh připravil Osvald Polívka a na výzdobě se podle dobových údajů podíleli také Mikoláš Aleš a Max Švabinský. Budova tak spojuje bankovní účel s výrazně reprezentativním pojetím.
Palác Vídeňské bankovní jednoty byl postaven v letech 1906–1908 podle projektu Josefa Zascheho. Řadí se k ceněným pražským realizacím pozdní secese, v níž se dekorativnost už propojuje s modernějším výrazem.
Nejmladší výraznou dominantou je funkcionalistická budova původně určená Živnostenské bance, v níž dnes sídlí Česká národní banka. František Roith ji navrhl a stavba vznikala v letech 1935–1942. Po roce 1950 zde působilo ústředí Státní banky československé, od roku 1993 je objekt sídlem České národní banky. Rekonstrukce mezi lety 1997 a 2000 umožnila jeho další fungování v této roli.
Pojišťovny, pasáže i galerie
Finanční historii ulice doplňují paláce spojené s pojišťovnami. Palác Koruna se stavěl v letech 1911–1914 podle návrhů Antonína Pfeiffera a Matěje Blechy. Dnes je známý obchodním a společenským využitím i pasáží, která patří k výrazným prvkům pražského centra.
Další zastávkou je funkcionalistická budova pojišťovny Praha od Ludvíka Kysely, postavená v letech 1925–1929. Palác Broadway vznikal později, v letech 1936–1938, podle projektu Bohumíra Kozáka a Antonína Černého. Tyto objekty nebyly určeny pouze pro kanceláře a přepážky – spojovaly administrativu také s obchody, službami a dalšími aktivitami městského života.
Na adrese Na Příkopě 20 stojí někdejší neorenesanční budova Živnostenské banky. Její původní účel dnes připomíná galerie Art Palace Prague, díky níž si lze bohatě zdobenou stavbu prohlédnout v rámci současného využití.
Jak si trasu projít
Na procházku můžete vyrazit od Prašné brány nebo z náměstí Republiky a pokračovat směrem k Václavskému náměstí. Z ulice dobře vyniknou rozdíly mezi fasádami i proměna architektury v čase. Vnitřní prostory jednotlivých institucí jsou přístupné podle jejich aktuálního provozu.
Veřejnosti je zpřístupněna také expozice Lidé a peníze v budově České národní banky, umístěná v prostorách bývalého trezoru. Zaměřuje se na dějiny peněz a financí v českých zemích, vývoj centrální banky, platidla, padělky a způsoby ochrany peněz. Návštěvní režim se řídí aktuálními podmínkami.
Architektonickou procházku může doplnit komentovaná vycházka Dne architektury plánovaná na 1. října 2026. Začít má v 16 hodin před Českou národní bankou a trvat přibližně hodinu; podmínky akce je třeba ověřit předem.