V pondělí 2. listopadu 2026 od 19 hodin se ve Werichově vile na pražské Kampě uskuteční představení Sestry B. Komorní drama sleduje vztah Lídy Baarové a její o sedm let mladší sestry Zorky Janů – dvě herecké dráhy, které spojovalo rodinné pouto, ale také rozdílné ambice, soutěživost a řada křivd.
Slavná sestra a život ve stínu
Inscenace Divadelního spolku LARGO vznikla podle dramatické předlohy spisovatelky Mileny Štráfeldové. Autorská úprava nepřináší jen další pohled na známou filmovou hvězdu. Do popředí staví také Zorku Janů, která se snažila prosadit vlastním hereckým talentem, přestože ji neustále zastívala sláva starší sestry.
Obě ženy se lišily v představách o herecké práci, kariéře i osobním životě. Jejich vztah ovlivňovalo také politické dění v tehdejším Československu. Obdiv a vzájemná blízkost se tak střetávají s rivalitou a napětím; žádná z nich přitom nedokáže druhou ze svého života jednoduše vymazat.
Patnáct let mezi kariérou a dějinami
Příběh začíná u prvních hereckých úspěchů Lídy Baarové v roce 1931 a vede až k jejímu poválečnému uvěznění v roce 1946. Baarová tehdy čelila obvinění z kolaborace s nacisty. Historické události v inscenaci zůstávají úzce propojené s osudy obou sester a s otázkou, jakou odpovědnost člověk nese za vlastní rozhodnutí v době politického nátlaku.
Významnou součástí dramatu je rovněž osud Zorky Janů, která zemřela sebevraždou ve věku pětadvaceti let. Představení proto nevykresluje Baarovou pouze jako filmovou ikonu a Zorku neponechává v roli zapomenuté mladší sestry. Ukazuje, jak se osobní ambice, veřejný obraz a poválečné účtování prolínaly v životech obou hereček.
Ve Werichově vile na Kampě
Pro večer věnovaný dvěma herečkám je příznačné i místo konání. Werichova vila stojí na Kampě v sousedství Čertovky a parku Kampa a její historie je spojená s českou kulturou. Jan Werich se sem nastěhoval na podzim roku 1945 a žil zde dalších pětatřicet let. V letech 1948 až 1968 byl jedním z obyvatel domu také básník Vladimír Holan.
Dnešní vila má více než čtyřsetpadesátiletou historii. První zmínka o ní pochází z roku 1580, později v objektu fungovala koželužna a na konci 18. století získal dům klasicistní podobu podle návrhu Ignáce Palliardiho. Nadace Jana a Medy Mládkových dnes provozuje vilu jako kulturní centrum s expozicemi, divadelními programy, koncerty, diskusemi a workshopy.
Program večera
Werichova vila se nachází na adrese U Sovových mlýnů 501/7, Praha 1 – Malá Strana. V inscenaci hrají Martin Doucha a Adéla Kalusová, režie je kolektivní a představení trvá přibližně 100 minut. Vstupné se podle aktuální nabídky pohybuje zhruba mezi 250 a 350 korunami; u termínu vzdáleného v čase se může dostupnost vstupenek i program změnit.
Návštěvu představení lze spojit s prohlídkou Werichovy vily. Stálá expozice připomíná Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Osvobozené divadlo, zahrnuje rekonstruované místnosti Werichova bytu i část věnovanou Vladimíru Holanovi. Ve sklepě se nachází expozice o historii Kampy a fenoménu Golema.