Klečící kamenný biskup vítá návštěvníky Malostranského hřbitova na Smíchově. Náhrobek pasovského biskupa Leopolda Thun-Hohensteina vytvořil sochař Václav Prachner a patří k nejvýraznějším dílům zdejšího areálu. Název hřbitova může mást: původně sloužil obyvatelům Malé Strany, přestože leží jinde.
Od morového pohřebiště k městskému hřbitovu
Pohřbívat se tu začalo roku 1680, během morové epidemie. Hřbitov vznikl na místě někdejší vinice a po zákazu pohřbívání uvnitř města se 1. července 1787 stal městským pohřebištěm. Vedle obyvatel Malé Strany sem mířili také lidé z Hradčan a později ze Smíchova. Poslední pohřby se konaly v roce 1884, kdy se okolí začalo zastavovat.
Areál s kostelem Nejsvětější Trojice je kulturní památkou. Náhrobky zachycují proměny funerálního umění, zvlášť výrazně období empíru. Kromě Václava Prachnera se na jejich podobě podíleli například Josef Malínský a bratři Josef a Emanuel Maxovi. Při procházce si lze všímat nejen sochařského zpracování, ale také toho, jak nápisy a výzdoba vyjadřují vzpomínku na zemřelé.
Jména, která tvořila Prahu
Na hřbitově odpočívají architekti Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi, malíři Antonín a Václav Mánesovi, skladatelé Václav Jan Křtitel Tomášek a Jan Nepomuk Augustin Vitásek i spisovatel Gustav Pfleger Moravský. Jejich hroby připomínají kulturní život Prahy. Množství dalších náhrobků patří někdejším obyvatelům města, jejichž příběhy už dnes nemusí mít kdo vyprávět.
Právě čtení starých nápisů a hledání symbolů je součástí dušičkové procházky pro děti a rodiče. Náhrobek může napovědět, kdo zde spočívá, jaké postavení měl ve společnosti i co si pozůstalí přáli uchovat v paměti.
Pověst o svaté holčičce
Jedním ze známých míst je náhrobek spojovaný s příběhem o svaté holčičce. Podle tradice jde o Aničku Degenovou, o jejímž životě se však dochovalo jen málo spolehlivých údajů. Nejasný je také její věk: různá podání uvádějí tři nebo pět let. Příběh tak patří k místní pověsti, nikoli k bezpečně doloženému životopisu.
Podle historického spolku nosily děti k náhrobku květiny a přání. Náhrobek je připisován Josefu Maxovi. Jeho příběh ukazuje, jak se kolem hrobů mohou utvářet tradice, které přesahují to, co lze potvrdit z dochovaných dokumentů.
Termín a místo srazu
Prohlídka Malostranský hřbitov – co vyprávějí staré hroby je plánována na neděli 1. listopadu 2026 od 16 hodin. Určena je dětem ve věku 7 až 12 let a jejich rodičům. Provázet má Alena Lehnerová ze spolku Malostranský hřbitov a pořadatelem mají být Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy. Sraz je uveden za vrátnicí u sochy biskupa Thuna.
Hřbitov leží mezi ulicemi Plzeňská a Vrchlického, přímo před areálem je tramvajová zastávka Bertramka. Veřejnosti byl uzavřen v roce 2001 a po revitalizaci se znovu otevřel v červnu 2016.