Malešice se během jediné procházky představí jako někdejší vesnice, poválečná obytná čtvrť i překvapivě zelené místo. Trasa začíná u zastávky Plaňanská a vede přes historické jádro, sídliště a Malešický park až do areálu Střední odborné školy Jarov v ulici Pod Táborem.
Vycházka pořádaná Prahou Neznámou měří asi čtyři kilometry a zabere přibližně hodinu a půl až dvě hodiny. Jejím cílem je mimo jiné školní botanická zahrada, která běžně neslouží jako klasická městská atrakce. Funguje především jako výukové a pěstitelské pracoviště, a právě proto nabízí pohled do míst, kolem nichž většina Pražanů pouze projíždí.
Malešické náměstí připomíná starou vesnici
První část trasy ukazuje, jak se z původní zemědělské krajiny stala městská čtvrť. Malešice byly k Praze připojeny v roce 1922, jejich starší podobu ale dodnes připomíná především Malešické náměstí. Stojí zde pozdně barokní kaple z roku 1755, která patří k nejvýraznějším místním památkám.
Okolní krajina bývala tvořena poli, sady a někdejšími vinicemi. V průběhu 20. století ji nahradila rozsáhlá městská zástavba. Vycházka se věnuje také poválečné výstavbě sídliště, architektuře Vlada Miluniče, sakrální stavbě z 50. let a kolonii domků vzniklé ve stejné době.
Malešický park vznikl spolu se sídlištěm
S rozvojem sídliště souvisel také vznik Malešického parku v 60. letech 20. století. Park dnes zabírá zhruba 8,8 hektaru a je největší parkovou plochou na území Prahy 10. Leží mezi ulicemi Malešická, U Krbu a Cerhenická.
Po rozsáhlé revitalizaci v roce 2013 nabízí cesty, travnaté plochy i místa k odpočinku. Při komentované procházce ale nepůjde jen o jeho využití dnes. Park je zároveň příkladem toho, jak se okrajová krajina proměnila v zelené zázemí hustě obydlené čtvrti.
Historický park, rybník a neobvyklé stromy
Odlišnou atmosféru má park ukrytý v areálu školní botanické zahrady. Jeho vznik se datuje přibližně kolem roku 1920 a zachovala se zde původní krajinářská koncepce s modelovaným korytem potoka a rybníkem umístěným v centrální ose. Areálem protéká Malá Rokytka.
Park byl v roce 2008 revitalizován. Součástí této proměny bylo také odstranění ekologické zátěže po ropné havárii ze 70. let. Z dřevin tu zaujme například metasekvoje čínská nebo sekvojovec obrovský. Původní skladba stromů se sice dochovala jen částečně, přesto areál působí jinak než běžný městský park.
Původní zahradní koncepce bývá spojována se jménem Františka Thomayera. Toto autorství však není definitivně doložené a uvádí se jako pravděpodobné.
Za školní branou jsou skleníky i novorenesanční vila
Závěr trasy patří botanické zahradě Střední odborné školy Jarov. Její součástí je historický park, venkovní sbírky, tropické skleníky i hospodářské skleníky. Areál tedy není pouze výstavní zahradou pro návštěvníky, ale také zázemím odborné výuky zahradnických oborů a každodenní pěstitelské práce.
Historie školy sahá do roku 1909, kdy vznikla na Královských Vinohradech. Do malešického areálu se přestěhovala v roce 1947. K místním stavbám patří také historická novorenesanční vila, která spolu s parkem a skleníky připomíná tradici zahradnického vzdělávání v Praze.
Botanická zahrada tak působí spíš jako klidná zelená enkláva než jako okázalá návštěvnická atrakce. Vedle venkovních sbírek tu lze vnímat tropické prostředí skleníků i náročnou péči, kterou takový areál vyžaduje.
Kdy a kde se vycházka koná
Vycházka se uskuteční v sobotu 24. října 2026. Sraz je ve 13:15 na zastávce MHD Plaňanská ve směru Sídliště Malešice. Program skončí u školní botanické zahrady v ulici Pod Táborem.
Trasa je podle pořadatele vhodná také pro kočárky a vozíčkáře. Vstupné činí podle varianty 220, případně 280 korun; děti do 12 let mají vstup zdarma. Botanická zahrada má vlastní návštěvní řád a její režim může souviset se školním provozem, takže individuální návštěva bez předchozí kontroly aktuálních pravidel nemusí být možná.