Téměř pětimetrový reliéf Sedící akty dívek vytvořila Květa Kovářová pro zasedací síň podniku Jablonex. Laminátové dílo vznikalo v letech 1961 až 1962 a patří k nejvýznamnějším dochovaným ukázkám její práce pro architekturu. Její tvorbu i život představí komentovaná prohlídka výstavy Za tvar figury v Museu Kampa, která se koná v úterý 10. listopadu 2026 od 18 hodin.
Proměny sochařské tvorby
Výstavou provedou kurátorka Eliška Nováková a Kovářové dcera Leonora Kitzbergerová. Řeč bude mimo jiné o tom, jak se po studiích v ateliéru Josefa Wagnera její práce posouvala od studijních plastik a menších figurálních děl z 50. let k abstraktnějším podobám a realizacím pro architekturu v následujícím desetiletí.
V centru Kovářové zájmu byla lidská postava, často zachycená při běžných činnostech. Zabývala se nejen podobou těla, ale také jeho pohybem a vztahem k prostoru. Před vznikem sochy si připravovala kresby, na nichž zkoušela kompozici i působení díla v okolním prostředí.
Od sádry k laminátu
Nejčastěji pracovala se sádrou, využívala ale také modurit a laminát. Experimentování s materiály se promítlo i do měřítka jejích děl. Reliéf pro Jablonex ukazuje, jak mohla figurální tvorba přejít od samostatné plastiky k dílu začleněnému do architektury.
Výstava Za tvar figury je v Museu Kampa plánována od 3. října do 22. listopadu 2026. Sleduje vývoj Kovářové tvorby v širších souvislostech a doprovodit ji má první publikace věnovaná sochařce. Přestože po ní zůstala díla v různých podobách, samostatné výstavy se za života nedočkala.
Umění vedle další práce
Kovářová se sochařství věnovala souběžně s prací v oblasti užitého umění a restaurování. Zemřela v roce 1966 při práci na venkovní soše pro novou nemocnici ve Veľkém Krtíši na Slovensku. Její osud připomíná také podmínky, v nichž ženy v poválečném Československu budovaly uměleckou dráhu často vedle dalšího zaměstnání.
Výstava otevírá i otázku, proč zůstala Kovářová dlouho méně známá. Její příběh patří do širšího kontextu umělkyň, které byly v československém umění druhé poloviny 20. století opomíjené. V rodinném i uměleckém prostředí se setkávala s výraznými osobnostmi: její manžel, malíř Ladislav Karoušek, i švagr, sochař Valerián Karoušek, patřili ke spoluzakladatelům skupiny M 57, známé také jako Makarská.
V Museu Kampa
Museum Kampa sídlí na adrese U Sovových mlýnů 503/2 na Malé Straně v Praze. Komentovaná prohlídka se koná 10. listopadu 2026 od 18 hodin; výstava Za tvar figury má být otevřena do 22. listopadu 2026.