Vypadnout.cz
ven · za zážitkem · někam
Praha

Kambó v Praze: amazonský rituál, spiritualita a otázky zdravotní etiky

V Kampusu Hybernská se uskuteční přednáška antropoložky Dagmar Civišové o kambó, sekretu amazonské žáby Phyllomedusa bicolor. Večer se zaměří na jeho kulturní přenos do Evropy, proměnu v součást alternativní spirituality i na zdravotní a etické souvislosti jeho používání.

Publikováno
25. září 2026, 20:17
Kdy
3. 11. 2026
Kde
Hybernská 998/4, 110 00 Praha 1

V úterý 3. listopadu 2026 se v pražském Kampusu Hybernská otevře téma, které propojuje antropologii, současnou spiritualitu i zdravotní etiku. Přednáška Dagmar Civišové se zaměří na kambó, biologicky aktivní sekret žáby Phyllomedusa bicolor, a na to, jak se praktika původně spojená s amazonskými komunitami rozšířila do evropských měst a alternativně-terapeutického prostředí.

Program není nabídkou aplikace kambó ani propagací léčebné metody. Nabídne spíše odborně-popularizační pohled na látku, které se připisují léčebné a duchovní účinky, ale s níž se pojí také významná zdravotní rizika. Vedle biologických vlastností se bude mluvit o komercializaci, kulturním přenosu a o tom, co se mění ve chvíli, kdy se místní tradice dostane do globálního oběhu.

Od Amazonie k evropské alternativní scéně

Nejstarší etnografické záznamy o používání kambó pocházejí nejpozději z roku 1925 a vztahují se k oblasti horního a středního toku řeky Juruá. V různých amazonských komunitách se sekret využíval mimo jiné v souvislosti s lovem a jako prostředek stimulace před loveckou výpravou. Odborná literatura popisuje jeho užívání u více než patnácti původních skupin v několika zemích Amazonie.

Zmíněné země zahrnují Bolívii, Brazílii, Kolumbii, Peru, Francouzskou Guyanu, Surinam a Venezuelu. Neexistuje však jeden univerzální amazonský rituál kambó. Způsoby použití, význam celé praktiky i jazykové a kulturní souvislosti se mezi jednotlivými komunitami liší.

Při přesunu do městského a mezinárodního prostředí se proto nemění pouze samotný způsob použití. Proměňuje se také význam, který lidé zkušenosti přikládají. To, co bylo původně spojeno s komunitou, krajinou nebo loveckou činností, může být v evropském kontextu chápáno jako osobní cesta, pokus o životní změnu nebo součást nabídky alternativní spirituality.

Bioaktivní sekret a očekávání účastníků

Sekret žáby Phyllomedusa bicolor obsahuje řadu bioaktivních peptidů a zabývá se jím etnografický i farmakologický výzkum. Internetové šetření zveřejněné v odborném časopise oslovilo 386 respondentů. Ti mezi své důvody uváděli snahu řešit zdravotní potíže, domnělou detoxikaci organismu nebo hledání duchovního růstu.

Výsledky podobných výzkumů ale nelze vykládat jako potvrzení léčivých účinků. Subjektivní pocit zlepšení sám o sobě nepředstavuje klinický důkaz. Odborné texty zároveň popisují výrazné akutní tělesné reakce a závažné komplikace, mezi něž patří poruchy vodní a elektrolytové rovnováhy, toxické poškození jater nebo jiné akutní intoxikace.

Další zkoumání účinků kambó je podle dostupné odborné literatury stále potřebné. I proto přednáška zasadí zkušenosti uživatelů do širšího rámce a nebude pracovat s označeními typu „zázračný lék“ nebo „detoxikace“ jako s ověřenými skutečnostmi.

Když se tradice stane službou

Jedním z hlavních témat večera bude otázka, co se děje s domorodou znalostí po jejím přenosu mimo prostředí, v němž vznikla. Setkání kultur může přispět k lepšímu porozumění, zároveň ale hrozí vytržení praktiky z původních souvislostí. Rituál spojený s konkrétní komunitou, krajinou a vztahem ke zvířeti se může proměnit v komerční službu pro klienty hledající rychlou osobní proměnu.

Do této debaty patří také způsob získávání sekretu a zacházení se samotnou žábou. Přesnější je hovořit o bioaktivním kožním sekretu než o zjednodušeném označení „jedovatá žába“. Účinky na lidský organismus mohou být velmi intenzivní, a proto se otázky odpovědnosti při získávání i aplikaci látky týkají nejen individuálního rozhodnutí, ale také širších etických vztahů.

Přednáška tak propojí téma osobní zkušenosti s otázkami přivlastňování domorodých znalostí, hranic komercializace a podoby současné spirituality. Kambó zde nebude představeno jako izolovaná látka, ale jako fenomén, jehož význam se mění podle prostředí, v němž je používán.

Přednáška v Kampusu Hybernská

Setkání se uskuteční v prostoru A.0 Cirkulární Hub v Kampusu Hybernská. Ten vznikl jako společný projekt hlavního města Prahy a Univerzity Karlovy a zaměřuje se na propojování vědy, vzdělávání a veřejnosti. Téma kambó tak zapadá do programu na pomezí akademického poznání, společenské debaty a současné kultury.

Přednáška se koná v úterý 3. listopadu 2026 od 18:30 do 20:00 na adrese Hybernská 998/4, Praha 1. Vstupné podle aktuálního programu činí 180 korun.

Ohodnotit.cz

Máte s tím zkušenost?

Podělte se o svůj názor a ohodnoťte místo, akci nebo zážitek na Ohodnotit.cz.

Ohodnotit