V pátek 13. listopadu 2026 od 19:30 zazní v pražském Rudolfinu romantický klavírní repertoár v podání britského interpreta Jamese Lisneyho. Program je postavený na výrazných kontrastech – od ztišené meditace přes melancholii a dramatické napětí až po technicky náročné a lyrické skladby.
Koncert může oslovit posluchače, kteří si chtějí dopřát večer klasické hudby v jedné z nejvýznamnějších pražských kulturních budov. Rudolfinum je s hudebním životem české metropole spojené už téměř 150 let.
Od Lisztovy meditace k Chopinovu dramatu
Lisney večer zahájí Lisztovou skladbou Bénédiction de Dieu dans la solitude. Její soustředěný a duchovní charakter vystřídají Tři klavírní kusy Franze Schuberta, známé pod katalogovým číslem D 946. V pozdních Schubertových skladbách se střídá zpěvnost, stesk i nečekané změny nálad.
Nejrozsáhlejším bodem programu bude Klavírní sonáta h moll op. 58 Fryderyka Chopina. Náročná skladba propojuje dramatickou energii s lyrickými úseky a patří k výrazným dílům romantického klavírního repertoáru.
V závěru se představí Sergej Rachmaninov. Zazní jeho miniatury Lilacs a Daisies a také klavírní úpravy Kreislerových kusů Liebesleid a Liebesfreud, které Lisney sám interpretuje. Celý večer tak obsáhne drobné intimní skladby i velkou sonátovou formu.
James Lisney jako interpret a pedagog
James Lisney působí jako britský koncertní klavírista a zároveň se věnuje výuce. Podle biografických materiálů spojených s jeho klavírními kurzy pracuje jako pedagog déle než 30 let. Za tu dobu vedl přes 150 kurzů a mistrovských lekcí na čtyřech kontinentech.
Jeho pražský program propojuje zkušenost z koncertních pódií s dlouholetou pedagogickou praxí. Zároveň ukazuje několik odlišných tváří romantismu – od duchovního Liszta přes komorněji působící Schubertovy kusy až po Chopinovu sonátu a efektní Rachmaninovovy transkripce.
Rudolfinum a jeho místo v pražské kultuře
Budova na Alšově nábřeží vznikala v letech 1876 až 1884 podle návrhů Josefa Zítka a Josefa Schulze. Architekti ji navrhli jako víceúčelové kulturní centrum s koncertními sály a galerijními prostory. Dnes je Rudolfinum národní kulturní památkou a sídlí v něm Česká filharmonie, Český spolek pro komorní hudbu i Galerie Rudolfinum.
První koncert České filharmonie se zde uskutečnil 4. ledna 1896 pod taktovkou Antonína Dvořáka. Hlavní koncertní prostor proto nese jméno Dvořákova síň. Budova ale v minulosti sloužila také politice: v letech 1919 až 1939 zde zasedala Poslanecká sněmovna Národního shromáždění Československé republiky. Po generální obnově v letech 1989 až 1992 se Rudolfinum vrátilo ke svému původnímu kulturnímu využití.
Adresa a doprava
Rudolfinum stojí na adrese Alšovo nábřeží 79/12 v Praze 1. Nejbližším významným dopravním uzlem je Staroměstská, kam vede linka metra A i několik tramvajových linek. Po koncertě lze pokračovat pěšky podél Vltavy nebo Starým Městem.
Objekt je bezbariérový a vstup do Dvořákovy síně pro návštěvníky s omezenou pohyblivostí vede z ulice 17. listopadu. U recitálu není v dostupných údajích jednotně uvedeno, v kterém sále se uskuteční, proto tento detail záleží na informacích pořadatele nebo na vstupence. Celý večer může i s přestávkou trvat přibližně dvě hodiny.