V úterý 17. listopadu 2026 se uskuteční komentovaná vycházka po méně známých vrstvách Hradčan. Začne u kostela Nanebevzetí Panny Marie na Strahově a během přibližně dvou hodin zavede účastníky ke Strahovskému klášteru, na vyhlídku nad Prahou, k Loretě a Černínskému paláci. Závěr trasy bude patřit kostelu Panny Marie Andělské a křivolakým uličkám Nového Světa.
Strahovská knihovna ukrývá vzácné sbírky
Strahovský klášter je od roku 1143 sídlem Královské kanonie premonstrátů. Jeho knihovna připomíná dlouhou tradici vzdělávání v klášterním prostředí a vedle historických fondů nabízí také kabinet kuriozit, prvotisky a paleotypy, faksimile středověkých rukopisů nebo sbírku starých glóbů. Za nejstarší dochovanou knihu ve strahovských sbírkách je považován Strahovský evangeliář.
K nejvýraznějším prostorům patří Teologický a Filozofický sál. Teologický sál vznikl na začátku 70. let 17. století. Filozofický sál se budoval v letech 1782 až 1797 a jeho strop vyzdobil rakouský malíř Franz Anton Maulbertsch. Knihovna tak není pouze místem uložených svazků, ale také pozoruhodným architektonickým a výtvarným prostorem.
Minulost kláštera poznamenaly požár v roce 1258, plenění v letech 1278 a 1306 i husitský útok roku 1420. Významnou ztrátu znamenal také vpád švédských vojsk v roce 1648, kdy byla velká část knihovních sbírek odvezena na sever Evropy. Po třicetileté válce proto začala vznikat nová knihovní zázemí.
Od reprezentativních paláců k malým domům
Nový Svět nabídne úplně jinou podobu Hradčan než monumentální klášterní areál nebo palácové stavby v jeho okolí. Čtvrť se začala formovat přibližně v polovině 14. století jako předměstí Pražského hradu. Zpočátku v ní bydleli hlavně lidé, kteří měli na Hradě služební povinnosti, později se spojovala především s chudšími obyvateli.
Historickou atmosféru Nového Světa vytvářejí úzké dlážděné uličky, malé domy a domovní znamení. Ta často využívají motivy zlata a připomínají dobu, kdy se domy rozlišovaly výrazným symbolem spíše než číslem popisným. Čtvrť je dlouhodobě spojená také s umělci a její příběhy proto doplňují architekturu o osudy konkrétních obyvatel.
Jednu z pozoruhodných kapitol představuje pobyt astronoma Tycha Braha. Po příchodu do Prahy v roce 1600 žil v hostinci U Zlatého gryfa na Novém Světě. Právě na jeho pozvání tehdy do Prahy přijel také Johannes Kepler. Nenápadné místo tak připomíná události, které zasáhly do evropských dějin vědy.
Termín, sraz a podmínky vycházky
Vycházka začíná 17. listopadu 2026 ve 14:15 a potrvá přibližně dvě hodiny. Provázet bude Kristian Mejstřík a kapacita je nejvýše 20 účastníků. Sraz je před vchodem do kostela Nanebevzetí Panny Marie na Strahově. Vstupné se pohybuje mezi 170 a 250 korunami.
Ke Strahovskému klášteru se dá přijet tramvajemi 22 nebo 23 na zastávku Pohořelec, odkud trvá cesta pěšky zhruba pět minut. Případná návštěva interiéru Strahovské knihovny je možná pouze po předchozí domluvě a není automatickou součástí běžné prohlídky ani ceny vycházky.